Náboženství o tom že milovati máme bližní své tak jako sebe není pověrčivost :-)
Náboženství o tom že milovati máme bližní své tak jako sebe není pověrčivost :-)
Na to, abych měl rád své sourozence, své děti, své rodiče, svou
družku, svou kočku a své přátele, nebo své sousedy, zpěváky a herce,
malíře a architekty, konstruktéry a vědce nepotřebuji náboženství. Také
mám rád spisovatele, mám rád ovoce, miluji rajčata, miluji některá
jídla, miluji přírodu ...
Tomu se kroky říká sympatie, náklonnost, úcta a přátelství popřípadě
láska. Si myslím.
A tomu věříš? Ty miluješ ostatní svět?
To jako že jsou v Evropě láskyplně vítáni lidi z přelidněných částí
světa, živení zde léta prací Evropanů a odměňují cí se kriminalitou,
jako je výroba a distribuce drog.
no, kdyby evropani stovky let nevysávali Afriku a Asii, byla by dnes situace jiná...
Učím se to.. , je něco na tom špatně že se učím?
Ty jsi Bibli hodil do jednoho pytle s pohádkami, ale to ja ne :-).
To se dá i bez Boha!! 
Nebo ty jsi do doby, když ses stala věřící všechny nenáviděla?? 
Jak nechat poučit o tom, že máš své bližní mít ráda??
Takže si své bližní od dětství nenáviděla, že jsi potřebovala
"poučit"?? 
Kdo jsou tví bližní?
Lidé kolem? Silně pochybuji.
Podle mě je to rodina + blízké okolí - v kontextu to tak vnímám ja
Přátelé jsou přátelé - to nevyjadřuje až tak učení Krista - to je
přirozenost - přirozené vztahy.
Jeho přínos bych hledal ve :
Lukáš 6 :
31 Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.
nebo
35 Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte
zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je
dobrý k nevděčným i zlým.
