,
Ještě drobnost. Neměli bychom se povyšovat nad ucelené systémy solečenské morálky, které jsou vyjádřeny nějakou cestou či metodikou která je propojena s tradicí a zvyklostmi jak třeba přijímat děti, pohřbívat, uzavírat manželství etc. Mají je všechny společnosti a ty co je nemají, udržují se jen různými systémy pravidel ale nejsem si jistá že dokáží vytvořit určitou vážnost tedy zprostředkovat postoj, že to patří k životu a je to dobré.
Jen tak pro zajímavost, dám sem cestu jak ji vytyčil Buddha. Já jsme křesťanka a je mi bližší cesta Ježíše Krista a jak píšu je mi úplně jedno jakou DNA má.
Takže Buddhovi 4 ušlechtilé pravdy, všimněte si že jsou spojeny s
důležitou osobností Buddhy, terý je také v mnohém opředen mýty:
Pravda o utrpení (skt. dukkha – utrpení).
Pravda o vzniku utrpení (skt. samudaja – původ, příčina).
Pravda o ustání utrpení (skt. niródha – zánik, zrušení)
Pravda o cestě vedoucí ke konci utrpení (Ušlechtilá osmidílná stezka)
(skt. marga – cesta)
A teď následuje metodika (škola) jak tyto pravdy realizovat pomocí osmidílné stezky:
chápání, (pochopení) – Pochopit utrpení, pochopit vznikání utrpení,
pochopit zaniknutí utrpení, pochopit stezku, vedoucí k zaniknutí utrpení;
to je správné chápání.
myšlení, (zamýšlení, záměr) – Myšlení oproštěné od žádosti, od
zlovůle, od krutosti; to je správné myšlení
mluva, (mluvení) – Zdržovat se lhaní, pomlouvání, drsné řeči, planého
tlachání; to je správná mluva
konání, (jednání) – Zdržovat se zabíjení a braní toho, co není
darováno, vystříhat se nepříslušných pohlavních styků; to je správné
konání
živobytí, (životospráva) – Když ušlechtilý žák, který se vyhne
nesprávnému způsobu nabývání živobytí, nabývá své živobytí
správným způsobem života; to je správné živobytí
snažení, (úsilí) – Tu ušlechtilý žák v sobě vzbudí vůli vyhnout se
vzniku zlých, škodlivých stavů mysli; vyvine snahu, probudí v sobě
energii, zaměří na to svou mysl a úsilí. Vzbudí v sobě vůli překonat
zlé, škodlivé stavy, které v něm již vznikly; vyvine snahu, probudí v
sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje. Vzbudí v sobě vůli
vyvinout blahodárné stavy, které v něm ještě nevznikly; vyvine snahu,
probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje. Vzbudí v sobě
vůli uchovat si již vzniklé blahodárné stavy, aby je nezanedbával, ale
přivedl k růstu, ke zrání a dokonalému rozvoji; vyvine snahu, probudí v
sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje
uvědomění, (pozornost, všímavost) – Tu ušlechtilý žák vytrvale
soustředí pozornost na tělo, uvědomuje si právě a jen tělo, na pocity,
uvědomuje si právě a jen pocity, na mysl, uvědomuje si právě a jen mysl;
na dharmu, uvědomuje si právě a jen dharmu; horlivě, s jasným pochopením a
bděle přítomně, opustiv chamtivost i znechucenost ve vztahu ke světu. To je
správné uvědomění.
soustředění – Tu ušlechtilý žák, odvrácen od smyslových předmětů,
od neprospěšných věcí, dosáhne prvního vnoru, které vzniká z
odpoutání, provázeno rozjímáním a naplněno povznesením a radostí. Po
odeznění myšlenkových pochodů a rozjímání, když bylo dosaženo klidu a
sjednocení mysli, dosáhne žák druhého vnoru, které vzniká ze
soustředění a naplněno povznesením a radostí. Po odeznění nadšení
prodlévá žák s vyrovnanou myslí, bdělý a jasně přítomný a zažívá v
sobě onen pocit, o kterém Vznešený praví „Šťastný je, kdo prodlévá s
vyrovnanou myslí a bdělostí“. Tak dosáhne třetího vnoru. Když se žák
odpoutal od potěšení i bolesti a dřívějších radostí a strázní,
vstoupí žák do stavu mimo štěstí a utrpení a dosáhne tak čtvrtého
vnoru, které je očištěno duševní rovnováhou a uvědoměním. To je
správné soustředění.
Ono je to hodně teoretické jako jsou podobenství Krista v Novém zákoně. Je třeba nad tím trochu hloubat a hledat intuitivně zejména v modlitbě JAK toto realizovat. S pomocí Boží. My křesťané na to nejsme sami.
V buddhismu je každý jen sám za sebe.
1
