A nebo prostě jen našel řešení, o kterém, čert ví proč, věří, že mu s ním něco zvenčí pomohlo.
A nebo prostě jen našel řešení, o kterém, čert ví proč, věří, že mu s ním něco zvenčí pomohlo.
Aha, myslíš zažít něco, co považuju za nenormální?
Problém je v tom, že každý považuje za nenormální něco jiného. Někomu jako záhada (vysvětlitelná jedině pomocí boha) připadá už to, že když se modlí, aby mu něco vyšlo, tak ono to občas vyjde (přičemž vůbec nebere v potaz případy, kdy vyjdou věci, za které se nemodlí, nebo naopak kdy to, za co se modlí, nevyjde). A to mu stačí jako důkaz odezvy boha na modlitbu, neboli důkaz „komunikace s bohem“.
Mně zas jako nenormální připadá takovéhle uvažování…
Každou noc "zažívám" nenormální děje, pak se probudím a někdy nad těmi sny kroutím hlavou (svojí hlavou).
mušiš zažít něco, když si probuzený a to něco musí být charakteru, že si řekneš, že to není normální.
V bdělém stavu jsem nezažil nic v přírodě, nebo doma, co bych mohl
považovat za nenormální.
Nenormalitu vidím jen v jednání některých lidí. Ale tohle má co činit
spíš v mém světonázoru. Ale to je už jiná nenormalita, ne kterou máš na
mysli ty.
Já si to říkám každou chvíli, když tady čtu některé věřící, že nemohou být normální :-))))))))))))))
Zalezi na okolnostech, kdyz s vysledkem uz nikdo nepocital a kdy uz to vypadalo, ze zadna moznost , jak z toho vyvaznout neexistuje, pak to je v ocich vsech pritomnych skoro zazrak, pak zacnes o tom premyslet a nedoberes se zadneho racionalniho vysvetleni..pak se naskyta uz jedina moznost, ze doslo k zasahu nejake vnejsi sily. Navic se dostavi jakoby povznasejici pocit, ze nekdo, ci neco je tady, kdo te nenecha zahynout. V zivote kazdeho cloveka prichazi prilezitosti, jak se seznamit se svym vnitrnim hlasem, nekdo jich vyuzuje jako posledni moznost a nekdo je zavrhne , pak se nic o nich nedozvi.
Právě že si lidé věřící v nadpřirozeno výsledné děje upravují tak, aby jim z toho vyšel zázrak. Říká se tomu také autosugesce.
Autosugesce je jedna vec a dialog s vnitrnim hlasem je druha vec..dokazu se autosugesci zbavit bolesti, ale nevidim duvod, proc bych si mela vsugerovat, ze se jedna o zazrak...
Trefilas hřebíček po hlavičce - to je ta hamletovská otázka "být, či
nebýt", pro osobu. "existovat, či neexistovat" pro děj, pro nehmatatelné.
Sugesce je nástroj mocných na ovlivňování davů. Autosugesce je jeden
způsob ovlivňování vlastního myšlení.
Vzpomínám na doby, kdy si lidé "vypočítávali" své bio-periody a
ovlivňovali jimi své kroky, pak byla doba, ve které byly moderní
geo-patologické zóny. Pak se věřilo na konec světa v roce 2000, pak se
konec světa přesunul na konec mayského kalendáře, lidi si staví bunkry
proti konci světa jadernou válkou, hltají homeopaticky ředěnou, pardon,
potenciovanou vodu ....
Dnes věří lidé i spikleneckým teoriím, jako třeba že Země je placatá,
že lidstvo chce někdo vyhubit chem-trails ...
Lidé prostě věří kdejakému přesvědčivě podanému blábolu.
tvůj vnitřní hlas jsi pořád ty.
jinak mně stačí vědět ze zkušenosti, že "věci" mohou dopadnout naprosto
nečekaně a z hlediska dnešního penza znalostí světa i "nevysvětlitelně",
ale nejen "k dobrému" (v můj prospěch, ale i ke špatnému. na jedné straně
se může někdo, kdo už čeká kařdým dnem smrt, stát, že se uzdraví, na
druhé straně někdo, kdo rozhodně nic nečeká, během chvilky zemře (a
nakonec stejně zemře i ten první). mně stačí knstatování, že tak to
prostě v životě chodí a nepotžebuju za tím vidět a hledat nějakého
ochránce.
sobně si myslím, že bůh mnohem víc lidí nejen neochránil, ale přímo zabil/nechal zemřít, než těch druhých ...
„…pak zacnes o tom premyslet a nedoberes se zadneho racionalniho vysvetleni..pak se naskyta uz jedina moznost, ze doslo k zasahu nejake vnejsi sily.“
Co je na náhodě iracionálního a na nějaké vnější síle racionálního? Vnitřní hlas jsi ty, to není nic zvenčí. A pocity, povznášející či jiné, jsou zase jen produkt tvého mozku. Proč by měl člověk hledat nadpřirozená vysvětlení přirozených věcí?