Mezi námi i ten velký třesk je něco nepochopitelného, protože i před ním muselo něco být.(Teda rozhodně v tom nemá prsty žadny bůh) . Lidstvo to nikdy nerozluští a je to tak správně.
Mezi námi i ten velký třesk je něco nepochopitelného, protože i před ním muselo něco být.(Teda rozhodně v tom nemá prsty žadny bůh) . Lidstvo to nikdy nerozluští a je to tak správně.
ad Jardik1:
teorie velkeho tresku za “nepochopitelnou” sice nepovazuji, ale rozhodne
chapu, ze mysl mnohych vede k polozeni si vice otazek, nez kolik
“uspokojitelnych” odpovedi “nabizi”.. sice mimo nami pozorovatelny
vesmir sanci nahlednout mit zrejme nebudeme, ale za predpokladu, ze jednoho dnes
spatri svetlo sveta kuprikladu teorie kvantove gravitace, k naprosto zasadnimu
posunuti naseho “poznani” to ani nebude nutne..
Kvantová gravitace:
Gravitační efekty jsou velmi slabé na kvantové úrovní. a experimenty?-
zatím nemáme na to, jak ji měřit.
Navíc podle mne se musí zahodit Einsteinovy teorie a držet se kvantové
teorie s tím, že se rozšíří a zdokonalí. 
Proč je podle tebe záhodno Einsteinovy teorie zahodit?
Co je na nich špatné, nebo chybné?
To by mě taky zajímalo, jaké chyby v nich náš velký vědec II. odhalil…
V podstatě na nich chybné nic není. Ale podobají se Newtonovým
pohybovým zákonům, tedy mechanicko-geometrické pojetí vesmíru zakřivení
atd... Podle mne existuje jiný přístup k makrosvětu, který bude dávat
stejné výsledky, ale se vyhne tomuto příliš mechanickému pojetí vesmíru.

Tak mechanistický přístup má i kvantová mechanika. Má ho celá věda.
tam se spíše jedná o umělé zavedení pravděpodobnosti do teorie z důvodu nemožnosti neovlivnit experiment měřením.
To nemá s pravděpodobností nic společnýho. Pravděpodobnost je v kvantovce reálná a principiální, protože nelze určit hodnotu veličiny.
hodnota veličiny se dá určit, ale tím ovlivníš experiment a z vlny se
stanou kvanta.
Tedy z pravděpodobnosti se stane realita bez náhody.
Koupíš vajíčko, ale nesmíš ho měřit a vážit, protože by se ti
zvlnilo. 
Ondi - to po roce 89 ceske slepice snasi vedsi vejce Pouze se ptam podle ceny .
Milej kiwi, ta vejce nejsou ani vědší, ani větší, ale koruna je menší
a menčí. 
Prý se kdysi někdo ptal Plancka "je to pravda, že kvantové mechanice
rozumí jen dva lidi na Zemi ?"
Plank neodpovídal, jen koukal do stropu, A tak si dotyčný zvědavec myslel,
že Planck otázce nerozuměl a tak tu otázku zopakoval hlasitěji.
Na to Planck "já jsem vám rozuměl, akorát přemýšlím kdo by mohl být ten
druhý".
My to víme, je jím náš jonatán1. 
To se traduje o Edingtonovi a otázka byla na teorii relativity. Kvantové mechanice tehdy nerozuměl nikdo a dodnes to tak je.
Nedá se určit, už buď díky principu neurčitosti, anebo díky tomu, že objekt setrvává v superpozici stavů a veličina tak žádnou konkrétní hodnotu nemá (resp. má všechny možné hodnoty naráz).
Co je nepochopitelného na faktu, že pohledem do minulosti našeho
rozpínavého Vesmíru se vědci dopracovali k jeho "počátku", vulgo Velkému
třesku? Co bylo před tím VT by jsme zajisté rádi věděli, ale doposud
nevíme jak to vědění získat.
Musíme být trpěliví ještě nějakou dobu, kdy se najde někdo, který si na
ten VT "posvítí". Uznej, že se o atomu před dvěma stoletími vědělo
houbelec. Dneska o atomu, o jeho podstatě, vlastnostech a funkci toho víme
hodně, i když možná zdaleka ne vše.
Si myslím, že je předčasné si pesimisticky povzdechnout "Lidstvo to nikdy
nerozluští..." Také nemáme ponětí, k čemu by nám taková znalost byla
prospěšná.
Přesně k čemu by nám to bylo. Lidstvo tak jako tak jednou zanikne a bude to jistě dříve než vyhasne slunce. Je to sice pesimistické,ale je to nezvratný fakt.
Mohl by si sem dát něco zajímavého a ne tuto banalitu, kterou znají
všichni, že lidstvo zanikne dřív než vyhasne slunce? (pokud se neodstěhuje
někam jinam) 
Teorie Velkého třesku se v průběhu času od těch 60. let proměnila. Dneska už se velkým třeskem nemíní ten samotný prvotní výbuch (bůhví, jestli vůbec něco takového bylo), ale oněch prvních 300tisíc let, kdy byl vesmír v plazmatickém stavu. Na celou tuhle příhodu se už taky nenahlíží striktně jako na vznik vesmíru, protože kvantové zákonitosti neumožňují, aby se všechna hmota vtěstnala do jednoho bodu, takže se klidně mohlo jednat o nějaký fázový přechod vesmíru z jednoho stavu do jiného.
Fred Hoyle (zastánce statického Vesmíru) vymyslel a použil ten
"posměšný" výraz Big Bang pro časový bod NULA našeho rozpínajícího se
Vesmíru.
Ten moment před VT pojmenoval G. Lemaitre "praatomem" , později byl
"překřtěn" na Singularitu, .
O jednom bodu, tedy místu s nulovými rozměry, píší jen vševědové žurnalisti. Řekl bych spíš, že se o onom výchozím stavu našeho Vesmíru, tedy o momentu před oním VT, nic konkrétního neví. Což fantastům ovšem nebrání spřádat své hypotézy.
Ta fáze vývoje Vesmíru od VT podoby zhruba 300 tisíc let je nazývána "inflací".
Ta snaha vymyslet něco nového byla motivací našich dávných předků doby kamenné v konstrukci pohádky O potopě světa.
Taky píšu, že dneska ten pojem chápeme jinak než ten Hoyle. Jediné, co
víme, je, že vesmír existoval v plazmatické formě. Jestli došlo k
nějakému výbuchu nebo k nějaké inflační fázi, to nevíme, o tom nemáme
žádné doklady a jsou to pouhé hypotézy (či fantazie fantastů, jak ses
vyslovil). Proto se velkým třeskem nazývá ono plazmatické období, o
kterém máme jistotu, že opravdu bylo.
Že na tom úplném počátku byl bezrozměrný bod s nekonečnou energií a
hustotou, který vybuchnul, to říkávali sami fyzikové, protože to
vycházelo z rovnic (relativistických, jak ses mohl dozvědět v oné
Kulhánkovo přednášce).
add soucet: Na celou tuhle příhodu se už taky nenahlíží striktně
jako na vznik vesmíru, protože kvantové zákonitosti neumožňují, aby se
všechna hmota vtěstnala do jednoho bodu, takže se klidně mohlo jednat o
nějaký fázový přechod vesmíru z jednoho stavu do jiného.
Kdo tvrdil, že když je něco v jednom bodě je to vznik vesmíru?
Nebo když je fázový přesun z falešného vakua do normálního?
prostě je jedno jak nastal vznik vesmíru.
Definice vesmíru je, že existuje prostor a čas.
:-))))
k té poslední větě : stavebním kamenem je energie/hmota. prostor a čas
jsou vlastnosti energie/hmoty :-)))))))))))))
velký třesk mohl být docela dobře "průšleh" energie z paralelního vesmíru a vytvoření našeho. Možná i náš vesmír už podobnými "průšlehy" přes "blány" oddělující vesmíry způsobil vznik dalších vesmírů.
Vědci to tvrdili. Když byla veškerá hmota v jednom bodě, tak neexistoval
prostor ani čas.
O falešným vákuu nebyla řeč. Jestliže se jednalo o fázový přechod, tak
vesmír existoval už předtím a nejedná se o jeho vznik.
právě přechod z falešného vákua do normálního vákua je oním
fázovým posunem.
Vesmír má nějaké atributy pokud chybí není to vesmír. Pokud chybí
prostor a čas není to vesmír.
(Časoprostor není jen vlastností hmoty, ale je s ní hluboce propojen. V
relativistické fyzice je časoprostor aktivní účastník fyzikálních
jevů.)
rostor a šas je vlastnost energie/hmoty.
vzniukne spolu s rozpínáním hmoty (prostor) v čase
bez hmoty nebude prostor a čas
jasněže je propojen a hluboce, když jsou to vlastnosti hmoty :-)))))
Tak toto je názor ten samej, co zas na druhé straně ty řeči ateistů o
berličkách. Prostě soutěž, kdo vykvákne větší blábol, na obou
stranách.

Falešné vákuum je nějaký výmysl. Vesmír je souhrnné označení pro prostor, v němž se vyskytuje hmota.
Falešné vakuum není „výmysl“, ale teoretický koncept v kvantové
fyzice, zejména v kvantové teorii polí a kosmologii. Je to stav, který není
absolutním minimem energie, ale může se v něm pole nacházet velmi dlouho.
Pokud by došlo k přechodu do „pravého vakua“, mohlo by to mít drastické
důsledky pro celý vesmír.
Vesmír není jen „prostor, kde je hmota“. Podle současného
kosmologického modelu zahrnuje vše, co existuje – nejen hmotu, ale i energii
(např. temná energie), prostor, čas a zákony fyziky, které vše řídí.

O nějakém falešném vakuu jsem teda ještě neslyšel. 
Vždyť energie a zákony fyziky jsou projevem hmoty. Čas není nutné
zmiňovat, protože vesmírem se míní právě onen prostor, v němž "bytuje"
hmota a který se rozpíná.
Aha tak že .. jsme věční :-)
Když přestaneme být hmotou - tak začneme být energií - něčím pořád
jsme :-)
To nikdy nevíš přiletí raketa a zhořím i z domem - za chvíli už nebudeme ani vědět od kuď a co jak se zbrojí a útočí..
Jsi prach a v prach se obrátíš - tvrdí biblofilové. Ani jediné biblické slovíčko o jsoucné ENERGII.

Kaz 12,7 A navrátí se prach do země, jakž prvé byl, duch pak navrátí se k
Bohu, kterýž jej dal.
Křesťanští duchové jsou nehmotní, neviditelní, nemocní, bezmozcí,
jsou tedy jen kouskem vakua
bez
jakékoliv identity. duchové jsou prostě NIC.
V pohádkách mají duchové tvar bubliny s očima, ušima, zubatou hubou a mozkem. Našeptávají kraviny a stračí o půlnoci pověrčivé lidi. Určitě znáš filmový dokument Ghostbusters o lovu duchů.
Jenom že když Bůh je ona ta "energie"?
To slovo energie je docela nové slovo tak že
se v Bibli nevyskytuje a tak ji kdysi dávno nazvali Bohem, to jest tím co se
projevuje skze nás ve hmotě. :-).
Přesně tak. Vyznavači představ (které jsou fyzikálně špatně), že energie nějak předchází hmotu, nahrávají teistům, protože tím umožňují existenci nehmotných, energetických bytostí, duchů (a spolu s tím vlastně i existenci metafyzického světa).
energie je jen jiná forma hmoty, takže jak můžeš psát o něčem
nehmotném/neenergetickém a ještě do toho tahat duchy?
.-))))))))))))))))))))
to už jsi tak zoufalej, že jsou tu dobrý i pomatenosti kroky?
.-)))))))))))))))))))))))))
Čtu to podruhý a konstatuji, že to je hrozně zoufalej blábol :-))))))))
Ve kvantové fyzice vakuum nebude. Tam je hmota-energie a 4 základní síly.
Tam budou časová kvanta.
Fotony jsou viditelnou energií.
add Jardik1: Lidstvo to nikdy nerozluští a je to tak
správně.
Myslíš si že jsou lidi debilové, kteří nejsou schopni odhalovat tajemství
vesmíru?
Všechna nepoznaná tajemství hmoty je člověk schopen odhalit, otázka je,
zda na to bude mít dostatek času. 
Říct, že člověk nemůže poznat vesmír, je jako vypnout hru dřív,
než se vůbec začne hrát.
Poznávání vesmíru je důkaz, že to jde – pomalu, krok za krokem.
Je to naopak logické, že člověk se svými omezeními nedokáže poznat, natož pochopit, vše.
Ale brání a to fakt obrovské rozlohy Vesmíru. S dnešní technikou
hlemýždího tempa by jsme dojechali do nejbližší soustavy vzdálené 4,2 LY
za sto dvacet tícíc roků to dá bratru skoro 3 tisíce generací. To je
jídla a pití bazény vody. No a pochopitelně jadernou elektrárnu fungující
bezchybně sto dvacet tícíc roků.
Snílkové sní o stoprocentní recyklaci extrementů a velkého skleníku na
pěsťování potravin. Na Zemi byly dva, nebo tři pokusy o autarkní biosféru
s hrstečkou lidí - nezdařilo se, umělý ekosystém kolaboroval. Přestal
fungovat. Lidé otevřeli tu biosféru a zdrhli v době kratší, než by trvala
cesta na Mars.
Ne ne, lidé nejsou schopni strávit ve Vesmíru tak dlouhou dobu a to nepočítám smrtelné energetické a partikulární záření v prostoru. Cesta lidí Vesmírem je pouhé zbožné přání, tady nesplnitelné přání.
nějako Rychlou raketou - Když se proton a antiproton srazí, zmizí a
uvolní čistou energii (ve formě gama paprsků).Tuto energii by bylo možné
teoreticky využít pro extrémně výkonný pohon.
A u Proxima centaury si za 10let i dříve. A ještě si zkrátíš stárnutí o
nějaký ten rok. 
To jo, to jo. Akorát to má chybičku v tom, že si antihmotu musíme draze vyrobit ... a nemáme v čem ji uchovat.
Ona by stačila fúze vodíku, nebo deuteria, tou by se prý dalo pro
vesmírnou loď docílit snad až jedno procento světelné rychlosti. To by pak
vyšlo trvání cesty na vzdálenost 4,2 LY na 420 roků, tedy na 10 generací
cestovatelů.
Pochopitelně by byla do systému Centauri vyslána nejdřív robotická sonda a
za deset lidských generací (řekněme za 424,2 roků) by se lidé dozvěděli,
jestli je tam obyvatelná planeta.
add Jardik1: Mezi námi i ten velký třesk je něco
nepochopitelného, protože i před ním muselo něco být.
Před ním je Bůh.
