Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

opravenka : člověk o Bohu samozřejmě může spekulovat, i když by bůh byl nepochopitelný a neuchopitelný. ale pokud si nkdo tu nepochopitelnost a neuchopitelnost uvědomuje, musí vědět i to, že jakékoli spekulace o něm jsou jen spekulace, které nemůže vydávat za realitu, pravdu

náboženství by tím pádem ztratilo význam a právo na existenci

spekulace jsou spekulací, ovšem jistota že Bůh je, my jsme v Něm a onv Nás je fakticky jistota. Je to podstata Bytí, my jsme produkt Bytí na zemi. Je to odpověď na otázku, že jsme... jak je možné že jsme.

Kdyby "Bůh je" byla jistota, nemusí věřící jen věřit, věděli by, a my ateisté bychom neměli výmluvu.

Tak jsme produkt "Bytí" (co to je?) a nebo Boha? Nebo Bůh je Bytí? .-))))))))))) To by bylo zaímavé zacyklení se .-))))))))

Na otzáku, jak je možné, že jsme, jsou nejméně dvě odpovědi :
Bůh
Evoluce

jsme produkt Bytí... Bytí je Bůh ve třech osobách Otce, Syna a Ducha. Ale pozor, to jsou pomocné pojmy. Protože my jako lidé právě užíváme jen produkty Bytí, stáváme se...dokážeme vnímat a rozlišovat. To vše je díky Bytí. Jen to vtšinou považujeme za samozřejmost a moc si neuvědomujeme, že někde se to vzít ve vesmíru či přímo vesmír muselo.

Nejsme produkt Boha.
Jistěže se to vzalo - evolucí.
To jsi na zase samém začátku diskuse, jen za situace, kdy se domníváš, že Bůh opravdu existuje, bez ohledu na to, jak si ho nazveš a co mu přisoudíš, vedle toho hlavního - stvoření člověka

pořád z podstaty lidského BYtí, pokud jsme všichni sjendoceni v Bohu...jsem jedno, pak toto vnitřní propojení je láska. Problém lidí je v tom že si to neuvěodmují.

láska nebo nenávist. nelze oddělit.¨

ale moc nechápu, co a proč jsi teď psala.

"pokud jsme" je prostě spekulace. i kdyby to byla pravda, nejen láska, ale i nenávist. Myslím si, že lidé si to uvědomují, že k někomu cítí lásku a k jinému nenávist, různých intenzit

to že k někomu ano a k jiném ne je již rozlišování na povrchu, tedy to je následek oddělené existence, že si vytváříme své vlastní světy s tím co chceme a nechcem, po čem toužíme a po čem ne, pestrou paletu všeho možného a vzdalujeme se od sebe... proto nenávist i když nenávist je vlastně škodlivá, ubližuje všem i tomu kdo nenávidi

???
Nenávist nemusí být jen škodlivá
A to s tím oddělením, k někomu ano, k jinému ne - tomu nerozumím. minimálně jaký to má vliv na boží podtsatu :
Bůh je láska, a já dodávám, že i nenávist. to jde ruku v ruce. jako všechno na tomhle světě. platí totiž, že bez existence nenávisti bychom nemohli mít rádi, milovat, lásku.
a pro jedno i druhé - L i N, si vytváříme vlastní světy - např. věřící si vytvářejí svět boha, kde je jen láska, asi, a svět lidí, kde je obojí ... já vlatsně ani nevím, co si věřící cvytvářejí

samozřejmě i já píši o té lásce ne manželské ..... pragmatické, pro zaleožení rodiny, ale o té "vyšší"

v kterém případě není nenávist škodlivá?

např. vyšší mravní princip.

nebo obecně nenávist ke všemu "zlému"