„Na tom ale ve skutečnosti ani nesejde, jak dalece je ten cíl
důležitý. I kdyby nijak zvlášť důležitý nebyl, tak to totiž nic
nemění na faktu, že tu byla (a stále je) skupina ateistů, kteří se za
účelem šíření ateismu a likvidace teismu dopouštěli nepravostí a
přímo zvěrstev.“
Na tom sejde, protože na tom závisí pravdivost té vytučněné části.
Komunisti po věřících nešli kvůli jejich víře v boha, ale proto, že v
rámci církví organizovaně odporovali státní ideologii. Zájem komunistů
na jejich potlačení nepramenil z nevíry v boha, ale z
víry ve správnost komunistické ideologie. Když něčemu
nevěřím, tak to prostě nepřijmu jako fakt. Abych to
násilně potlačoval, nestačí mi tomu nevěřit. Musím
věřit, že mé násilí je oprávněné. A to mi zdůvodní,
ospravedlní, pochválí, nebo dokonce nařídí nějaká ideologická
doktrína. Tou je v případě komunistů komunismus, ne ateismus. Ateista
nešel vraždit proto, že byl ateista, vraždil proto, že byl komunista. Nebo
nacista. Nebo debil, to je jedno.