Komunisté po věřících nešli kvůli samotné víře v Boha. Šlo o to, že pokud by víru oslabili nebo vymýtili, ztratila by církev - jejich hlavní konkurent, svůj vliv.
Komunisté po věřících nešli kvůli samotné víře v Boha. Šlo o to, že pokud by víru oslabili nebo vymýtili, ztratila by církev - jejich hlavní konkurent, svůj vliv.
To je fabulace. Nic na to neukazuje - naopak je víra v Boha vykreslena jako neblahý či nesprávný stav mysli a filozoficky je zdůvodněno proč. Komunisté po věřících šli kvůli samotné víře v Boha. Právě proto, že ti lidé věřili v Boha, proto po nich šli. Jejich víra byl ten důvod.
Komunisté předpokládali, že víra v Boha postupně vymizí a proto nebyla ani výslovně zakázána a svoboda náboženství byla pokud vím i v tehdejší socialistické ústavě. Nešli proti obyčejným věřícím - těch byla tehdy většina - ale proti kněžím, církevním institucím, klášterům a řádům. Byla to otázka politického boje.
Podívej, já mám životní zkušenosti, jak se komouši chovali k
"nábožensky zatíženým", úplně obyčejným lidem, mně nic nenakukáš.

Zkušenosti můžeme mít různé. Já pocházím z křesťanské rodiny,
dodnes v tomto směru nejaktivnější v obci. Přesto jsem se bez větších
problémů dostal na gymnázium a pak na pedagogickou fakultu a to jsem ani
nebyl svazák. Stejně tak moje mladší sestra. U mě to ovšem bylo na
přelomu 60. a 70. let kdy nastalo jisté uvolnění v podobě pražského jara.
Ono to všechno hodně záleží na lidech, jestli vás potopí nebo
podrží.
Na vesnici byla tehdy většina věřících, na prvním stupni jen jeden žák
z naší třídy nechodil do náboženství. I o komunistech se tehdy žertem
říkalo, že dostávají vyšší plat, protože to mají dál do kostela. V
místě se totiž v kostele moc ukazovat nemohli.
Neznám případ, kdy by proti obyčejným lidem někdo zasahoval jen kvůli jejich víře. Obyčejné lidi potřebovali i komunisté hlavně na práci. Pokud tzv. drželi hubu a krok a plnili plán, v chození do kostela jim nikdo nebránil - aspoň já takové případy neznám. Pokud ale šlo o funkcionáře, tam se "vyrovnání s náboženskou otázkou" předpokládalo. A někde se jistě našli blbci, kteří bránili v přijetí děcek na školy pod touto záminkou.
Chodila jsem do Českobratrské církve evangelické.
V roce 1972 jsem se dostala na střední zemědělskou technickou školu. Jak
jsem se dověděla až později, tak PODFUKEM, který spáchala pro mne a
ještě jednu stejně postiženou spolužačku naše třídní učitelka.
To už začínala normalizace a pro nás, z "politicky nespolehlivých rodin",
na středních školách nebylo místo.
Pokud si to někdo pamatuje, tak žák, hlásící se při vycházení ze ZDŠ
kamkoliv, musel mít /posudek". Nevím jak to bylo ve městech ale na vesnici
ten posudek a doporučení musel vydat příslušný místní národní
výbor.
Moje třídní a jedna známá profesorka na gymnaziu se mne nejdříve
pokučely "dostat" na gymnazium, přímo přes ředitelku gymnázia Ovšem ta
jim řekla, že holka s takovým posudkem může jít tak akorát KE KRAVÁM.
Takže jo. Vyplnily jsme přihlášky na Střední zemědělskou technickou
školu v Rožnově pod Radhoštěm a třídní učitelka požádala o "posudek"
místní MNV.
Jenže.
Ona tam vynechala slovo "střední".
Prostě jenom: Zemědělská technická škola.
Ti dva blbci, předseda a tajemník MNV, vůbec netušili, že škola v
Rožnově je S MATURITOU!!
a posudem mně i spolužačce dali kladný.
Přijaty jsme byly bez problémů a pak i odmaturovaly.
Nastoupila jsem do laboratoře v ZNZ ale chtěla jsem se osamostatnit a sehnat
si byt. Tehdy mně kamarád mého otce nabídl, abych šla pracovat do JZD, že
se tam staví nová bytovka kde jsou garsonky a o ty není zájem a já bych ji
mohla získat.
Takže jsem se ocitla v JZD.
Po více než šesti letech od podání žádosti o přijetí na střední
školu.
Tehdejší předseda MNV byl už důchodce a přivydělával si v JZD jako
vrátný.
Já nastoupila do JZD jako technik.
Když ten důchodce zjistil, že mám místo technika, vletěl do kanceláře
předsedy JZD protestovat proti mému zařazení, že na to musí přece být
střední škola!! A kde jsem asi tak vzala maturitu??
Nemohl pochopit, že mně on sám dal na tu střední školu doporučení! A
když se dověděl, že i ta Jana má maturitu stejně jako já (protože si
pořídila dítě ještě před maturitou a pak druhé, tak v JZD v té době
nepracovala) málem ho trefil šlak! Vyváděl prý jako pominutý
ale bylo mu to prd platné....
Mimochodem? ta ředitelka gymnázia asi byla jasnozřivá - poslala mne ke
kravám
a po smrti mně
odkázala SVÉHO VOLA

(možná tady jsou i nějací pamětníci... je to již 16 let....utíká to,
utíká....
)

Já měl v 9 v posudku. že jsem svazákem, že mám krásný dělnický původ
a že čtu denní tisk. Kazil mi to děda, soukromník a antikomunista a
nějací příbuzní v Argentině. Naštěstí ne v USA, nebo v NSR. Komise
mudrovala jestli smím na střední školu, zkoušeli mne ze jmen ruských a
Československých politiků, tam jsem pohořel ale bodoval Novotným a Fidélem
Castrem a jeho bojem proti USA.
Na tom svazáctví jsem byl obětí lásky. Tajně jsme miloval jednu
spolužačku a ta byla svazačkou.
Za to mne pak politruk naší školy peskoval, že nevyvíjím žádnou
svazáckou činnost. Dvakrát požadoval mé vyloučení, ale sešlo z toho.
Protože byl tělocvikář, tak jsem měl z tělocviku 4.

Proklamace a velkohubá prohlášení o náboženské svobodě byla jedna
věc
praxe byla věc jiná.
Hnusná.
Mohla bych ti vyprávět hodiny a hodiny....
příkladů spousta. 
Víru v Boha nelze zakázat. 
Ústava byl jenom cár papíru. Deklarovala práva a svobody, která byla v
praxi lidem upírána.
Komunisti šli proti obyčejným věřícím. Měli to ve svém ideologickém
programu.
No a mezi námi:
i z tvého nicku se mně dělá špatně..... doslova blivno.
Prostě komanč je komanč, je to prachsprostý křivák a hajzl nejhrubšího
zrna, který tě podrazí i když mu právě zachráníš život, otočí se a
bodně ti kudlu do zad
To jsou prostě KOMUNISTÉ.
Prvotní význam slova Komanč je příslušník indiánského kmene. Že se
později tak na základě pouhé podobnosti slova říkalo komunistům -
komančové, komáři a pod. je něco jiného. Kdysi jsem vedl tábory se
zlatokopeckou, indiánskou a zálesáckou tématikou. Je to jedna z mých
tábornických a trampských přezdívek. Taky mě na některých diskusích už
pár lidí poznalo. Uvažoval jsem o změně nicku, ale pak jsem si ho ponechal.
Používám ho už skoro dvacet let a takový nick je jakási naše značka.
Ostatní už vás tak znají a tak trochu vědí, co od vás čekat a v čem s
vámi souzní a v čem nesouhlasí.
Sám bych nikdy nikoho podle nicku nesoudil. Jsou různé - třeba Lenin,
Vinnetou a jiné. Posuzovat je můžu jen podle jejich názorů a taky to
dělám.
To mám i já s mým nickem takto mě tu identifikují ti co mě znají z
lidé cz kde jsem měl jiný nick,ale všichni mě oslovovali občas jménem a
tak spojil svůj nick s jménem poněvadž a to nebyl můj nápad,ale mého
letitého kamaráda z lidé CZ kdy mi řekl jednou čau Mnichale. A tak jsem i
přišel už sem hotový. 
Pokud, šli po nich koministé, ne ateisté .-)))))))))))))))))))))
A pověz nám něco bližšího o těch aktivitách komunistů proti teistům?
:-)))