,
Ondi
s jeho tvrzením by vyšetřovatelé případu Anellise Michel nesouhlasili ,ostatně z její exorcismem utýrané smrti také nevinili Satana ale ty dva kněze a její rodiče
ono ,katolická církev má tuhle údernou jednotku exorcistů vyškolenou a
vycvičenou (zajímalo by mne jak se toto trénuje 
) tak proč ji
neudělat trochu té propagace
Něco jsem o tom exorcismu četl a jaksi chápu ředitelství KC. Bbruslí po velmi tenkém ledu hledáním neutrální cesty. Ve své ústavě uznává existenci démonů a jejich vliv na lidi a to asi už dva tisíce roků, na druhou stranu si netroufne ze své ústavy démony vyškrtnout. Bojí se ztráty "tváře". Už jen na vyškrtnutí geocenrismu potřebovala tři století. Lidské a zvířecí choroby byly také dárek od boha a jen on je mohl opět odebrat. Psychické choroby, viz Sigmund Freud (narozen v Rakousku, dnešní ČR) jsou uznávané teprv něco přes sto roků a KC má dlouhatánské vedení, na němž si ještě stojí.
No a tak KC zařídila kurzy pro exorcisty, které vesměs relativizují
tradiční představy o vyhánění ďábla bitím, topením ve vodě, koupelemi
ve svěcené vodě, vypalováním křížů do pokožky, hladem a odnímáním
spánku permanentními modlitbami. Ta tradiční představa těhle pověrčivců
věřících na ďábla vycházela z představy, že když takzvaného
postiženého skoro zabijou, tak ten ďábel raděj dobrovolně uteče.
Zkrátka, v tom kurzu typu rychlokvašky dostanou žáci pár pomůcek, jak
rozpoznat epileptický záchvat, nebo ten výše zmíněný tourettův syndrom.
Takže takhle vyškolený exorcista pošle svou oběť nejdřív na neurologii a
psychiatrii, tam mají odborníci zjistit čím vlastně jejich pacent trpí.
Metody "vyhánění ďábla" vyháněči jsou tak redukovány na přikládání
(nerozpáleného) kříže na tělo oběti, modlitbami, inhalaci kadidla a
omývání svěcenou vodou. Exorcismus s lidskou tváří.
:-) a čo tak vyhnať diabla z vášho srdca, aby ste uverili v Boha?...Ježiš hovorí: ďábel chodí kolem vás, řve jako lev, pokud vás nesežere!:-)
A co takhle vyhnat z tebe ten ďábelský náboženský fanatismus?
Nechápu jak někdo může mít ještě dnes mozek člověka z temného Středověku. Fakt ne.
Neboj, nevěřím na ďábly a podobné nadpřirozené nestvůry, s
pobožnými mám soucit, mám několik přátel téhle branže, absolutně
nekonfliktní vztahy.
Pověrčivost je strašná záležitost a vlastně neléčitelná. Je Darwinovou
Evolucí, konkrétně přírodní selekcí, vysvětlitelná a je vrozenou
součástí některých mozků. Pověrčiví za svou pověrčivost nemouhou je
to genetické dědictví dávných předků. V dávných dobách byl byť
neopodstatnělý strach evoluční výhodou - přiměl vystrašeného dřív a
hlavně rychleji prchat. Nelekavý člověk chtěl třeba přijít nějakému
zapraskání v houštině na kloub a když tam byl lev, tak mu neutekl, lekavý
člověk měl už dostatečný náskok. Úlek je stav mysli vyvolaný
nečekaným efektem. Něco jako splašení koňů, podvědomým strachem
diktovaný útěk.
Náboženství je podle Dawkinse postaveno na nezvladatelném živočišném
strachu z neznámého. Pobožní se bojí svých bohů a snaží se je, jim
prokazovanými službami, pozitivně naladit.
