add Ondi: „Pobožným jejich vůdci zapovězeno o jejich modle
přemýšlet a diskutovat.“
Toto je nepravda, a dokonce jedna z nejhloupějších a nejlínějších
zkratek, které autor používá. Realita je opačná:
Teologie (tedy systematické a logické přemýšlení o Bohu) je jednou z
nejstarších a nejrozsáhlejších disciplín vůbec. Od Augustina, Tomáše
Akvinského až po moderní teology jako Hans Küng nebo Karl Barth – celá
tradice západního myšlení je plná hlubokých filozofických debat o Bohu,
jeho povaze, vztahu ke světu, etice atd.
Univerzity jako Oxford, Harvard nebo Sorbonna byly založeny právě pro rozvoj
náboženského poznání – nikoli jeho potlačení.
Disuze o Bohu, o jeho „definici“, vlastnostech, ne/poznatelnosti,
transcendentnosti – to je běžná a hluboce filozofická praxe, nikoli
zapovězené téma.
Tento výrok je tedy zcela nepravdivý, nevzdělaný a urážející
vůči milionům lidí, kteří se po staletí náboženstvím zabývali na
nejvyšší úrovni.
add Ondi: „Po nějakém bohovi není nikde ve Vesmíru nic, k čemu by
ho byla potřeba.“
Tvrdit, že něco není potřeba, není argumentem pro neexistenci. To je
čistě subjektivní soud. Existují miliony lidí, pro které je víra
existenčně významná – emocionálně, morálně, filozoficky. Nepotřebnost
v očích jednoho člověka není důkazem pro neexistenci.
add Ondi: „Křesťané se strašně těší na svou
smrt...“
Groteskní zjednodušení. Ano, křesťané věří v posmrtný život, ale
nikde v jejich učení není glorifikace smrti samotné. Smrt je vnímána jako
přechod, ne cíl. Tvrzení, že se „těší na smrt“, je demagogie.
Nevzdělanost
Buď Ondi nezná historii filozofie a teologie, nebo ji záměrně ignoruje.
Obě možnosti jsou trapné. Kritizovat něco, čemu nerozumím, není projevem
odvahy, ale arogance kombinované s leností.
„Ondi tvrdí, že teisté používají sofismata, ale sám jich
užívá plný text: slámový panák, generalizace, ad hominem, falešné
dichotomie. Je to pokrytecké a rozumově slabé.“ 
