Musím se přiznat, že v irčitém období manželství jsme trpěl touto
neurastenií, jak se tomu odborně říká, kdy jsme zamkl, popošel pár kroků
a vátil se zkontrolovat, jestli jsme zamkl (občas protaženo až do kuchyně k
plynovému sporáku, i když jsme věděl, že na něm třeba ráno nikdo nic
nedělal). Když jsme kontroloval ty dveře a zjistil, že jsou zamčené,
přesto jsem odemkl a znova zamkl .-))))))) pak jsme se ještě nejméně jednou
vrátil zkontrolovat, jestli opravdu nejdou otevřít jen tlakem
:-))))))))))))))))))))))))
Pak mne na necelý rok opustila žena a když jsme žil sám, neurastenie
sama prakticky okamžitě zmizela. Přičítám to tomu, že předtím jsme měl
odpovědnost i za jiné lidi, pak už ne a nic jsme nepotřeboval
kontrolovat.
NAŠTĚSTÍ!!!!! když s epak vrátila, neurastenie už zůstala, kde byla, a
ťukám na radiátor, dodnes to tak je :-))))))))))))