Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Tohle není budhistický blábol, to je křesťanský blábol.

jde o nirvánu po smrti:
Nirvána je klid a mír
Nikdo ho však „nemá“.
Protože není žádné „já“, které by něco mělo.
Takže nirvána neexistuje pro ty co zemřeli.

ad jonatan1:
.."nirvána neexistuje pro ty co zemřeli"..
po smrti jedince, ktery dosahl nirvany, nastava parinirvana..

Vysvetluj to jemu co už to zavrhl aniž by si něco o tom přečetl,je jednoduché věřit, než na sobě pracovat. Někteří musí věřit, protože jejich vnímání i třeba východních filozofií nedokáží pobrat.

Nirvány se dosahuje za života, ne že by se automaticky měla dostavovat po smrti. A prožívat se dá přece i bez já (tedy bez toho, co nazýváme či vnímáme jako "já"). Když mizí já, tak se mysl zklidní, srovná, zharmonizuje, protože zmizí prvek či činitel, který narušuje psychickou rovnováhu. Stejnou myšlenku máš koneckonců obsaženou i v křesťanství ("zapři sám sebe a následuj Mne, aby ses dostal do souladu s Boží vůlí a tím požíval Boží přízně").

Škoda slov slepému a hluchému.

Akorát to už nejsi Ty :-)))))))))))))))))))
Ale v podstatě jen bezmyšlenková schránka :-))

A co je na tom blabol?

Když se ptáš: „Kdo má klid?“
Buddhismus odpoví: „Není nikdo, kdo by ho měl.“
Proto je nirvána něco co nikdo mít nemůže už z principu, v podstatě je to iluze klidu a míru.
Buddhistická slovní ekvilibristika naplno:
Mahájána: Čisté vědomí
Některé školy mahájány používají pojem „čisté vědomí“, „základní mysl“, nebo „zářící mysl“ (prabhāsvara-citta)
Nejde o vědomí jako osobní „já něco vnímám“.
Je to spíš metafora pro prázdnotu bez oddělenosti, která není ničím konkrétním, ale základem možnosti vnímat.
Např.:
Jogáčára: hovoří o „ālaya-vijñāna“ (základní vědomí), ale ten se nakonec také musí překročit, protože je stále „vědomí něčeho“.
Madhjamaka: tvrdí, že i to „čisté vědomí“ je prázdné a nelze ho označit za realitu nebo já.
Dzogčhen: mluví o „rigpa“ – čisté bdělé uvědomění bez předmětu, ale říká:
„Není to něco, co máš, ani něco, čím jsi. Je to to, co je, když nic nepřidáváš.“

Abys to dobře chápal: je to fenomenologický popis. Popis toho, jak to člověk vnímá, jak to zažívá. Je to to, co jsem psal před nedávnem, že člověk musí přestat zaměřovat pozornost na sebe, aby začlo mizet ego, čímž z prožívání mizí subjekt prožívání. To pak člověk vnímá či zažívá tak, že existuje klid (poněvadž je zažíván), ale není nikdo, kdo by ho měl (poněvadž neexistuje vědomí sebe-subjektu).

:-))))
No pokud se někdo "zbaví ega", tedy své podstaty, tak se nedivím, že "zažívá klid", skoro bych řekl, že zažívá "teplou smrt" .-))))))))))))

Existuje nějaký návod na zbavování se vlastní identity, tedy svého vlastního ega? Teda kromě předávkováním se nějakým sajrajtem, kulky do šišky, nebo plným plynem do betonu mi nic jiného nenapadá.

Moc ti to "nezapaluje", celou dobu je tu o těch návodech řeč.

ad jonatan1:
.."Jakýkoli člověk, který touží po nirváně, ji nikdy nemůže dosáhnout"..
ackoliv na nirvanu pochopitelne neverim, tak dle buddhisticke filosofie ma schopnost ji dosahnout kazdy, kdo praktikuje prislusne principy

myslel jsem ta po smrti

ad jonatan1:
.."myslel jsem ta po smrti"..
po smrti nastava ona parinirvana, konec cyklu znovuzrozeni a utrpeni

Takže jen ti, co po ní netooží, ti jí mohou dosáhnout?