A co je na tom blabol?
Když se ptáš: „Kdo má klid?“
Buddhismus odpoví: „Není nikdo, kdo by ho měl.“
Proto je nirvána něco co nikdo mít nemůže už z principu, v podstatě je to
iluze klidu a míru.
Buddhistická slovní ekvilibristika naplno:
Mahájána: Čisté vědomí
Některé školy mahájány používají pojem „čisté vědomí“,
„základní mysl“, nebo „zářící mysl“ (prabhāsvara-citta)
Nejde o vědomí jako osobní „já něco vnímám“.
Je to spíš metafora pro prázdnotu bez oddělenosti, která není ničím
konkrétním, ale základem možnosti vnímat.
Např.:
Jogáčára: hovoří o „ālaya-vijñāna“ (základní vědomí), ale ten se
nakonec také musí překročit, protože je stále „vědomí něčeho“.
Madhjamaka: tvrdí, že i to „čisté vědomí“ je prázdné a nelze ho
označit za realitu nebo já.
Dzogčhen: mluví o „rigpa“ – čisté bdělé uvědomění bez předmětu,
ale říká:
„Není to něco, co máš, ani něco, čím jsi. Je to to, co je, když nic
nepřidáváš.“
Abys to dobře chápal: je to fenomenologický popis. Popis toho, jak to člověk vnímá, jak to zažívá. Je to to, co jsem psal před nedávnem, že člověk musí přestat zaměřovat pozornost na sebe, aby začlo mizet ego, čímž z prožívání mizí subjekt prožívání. To pak člověk vnímá či zažívá tak, že existuje klid (poněvadž je zažíván), ale není nikdo, kdo by ho měl (poněvadž neexistuje vědomí sebe-subjektu).
:-))))
No pokud se někdo "zbaví ega", tedy své podstaty, tak se nedivím, že
"zažívá klid", skoro bych řekl, že zažívá "teplou smrt"
.-))))))))))))
Existuje nějaký návod na zbavování se vlastní identity, tedy svého
vlastního ega? Teda kromě předávkováním se nějakým sajrajtem, kulky do
šišky, nebo plným plynem do betonu mi nic jiného nenapadá. 