,
Když se ptáš: „Kdo má klid?“
Buddhismus odpoví: „Není nikdo, kdo by ho měl.“
Proto je nirvána něco co nikdo mít nemůže už z principu, v podstatě je to
iluze klidu a míru.
Buddhistická slovní ekvilibristika naplno:
Mahájána: Čisté vědomí
Některé školy mahájány používají pojem „čisté vědomí“,
„základní mysl“, nebo „zářící mysl“ (prabhāsvara-citta)
Nejde o vědomí jako osobní „já něco vnímám“.
Je to spíš metafora pro prázdnotu bez oddělenosti, která není ničím
konkrétním, ale základem možnosti vnímat.
Např.:
Jogáčára: hovoří o „ālaya-vijñāna“ (základní vědomí), ale ten se
nakonec také musí překročit, protože je stále „vědomí něčeho“.
Madhjamaka: tvrdí, že i to „čisté vědomí“ je prázdné a nelze ho
označit za realitu nebo já.
Dzogčhen: mluví o „rigpa“ – čisté bdělé uvědomění bez předmětu,
ale říká:
„Není to něco, co máš, ani něco, čím jsi. Je to to, co je, když nic
nepřidáváš.“
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
