Předpoklad víry, že vše bylo stvořeno, nemá s vědou nic společného, protože věda nedokazuje „to, čo je/bolo stvorené“, ale prostě jen to, co je. Řeči o tom, že víra a věda se nějak vzájemně podporují, jsou prázdné fráze na oblbnutí těch, jimž by se mohly (právem) zdát nekompatibilní. Jejich soužití je možné ne proto, že by se věda s vírou podporovaly. Je možné proto, že víra si vymýšlí ve věcech, kam věda nevidí, takže ty výmysly nemůže vyvrátit. Kdykoliv věda pokročí ve své dalekozrakosti, víra prostě posune hranice svého nadpřirozena o kousek dál, než kde je měla do té doby…
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

,
