To slovo "víra" má dva významy a ty se mohou poplést.
Věřící věří ve víru.
Věří lidé, věří i zvířata. Lidé musí věřit, že pro ně
dovolená u Jadranu nebude "noční můrou", že si tam odpočinou a odpočatí
vrátí do svého bytu. Také věří před odjezdem, že jim byt nikdo
nevykrade a že jim barák nelehne popelem.
Pochopitelně věří někteří i v to, že Země není planetou jedné z
miliard hvězd, ale plochým středem Vesmíru. Jsou tací, kteří věří, že
vše co známe stvořil před několika tisíciletími nějaký nesmrtelný,
všemocný a vševědoucí superman.
Soubor věření v nadpřirozeno může vyústit do ideologie, která je pak souhrnně nazvána vírou. Takto zformovaní lidé mohou také věřit, že inhalovaná náboženská ideologie z nich udělá lepšolidi. Pobožní nad to věří, že si svou zbožností vydělají na věčný život, moto: "bez práce nejsou koláče", takže "ora et labora" radí zemřelý, nemrtvý Benedikt.
Kůň který je osedláván věří, ze svých pozitivních zkušeností, že to osedlávání mu neublíží a naopak že ho čeká příjemná procházka přírodou.
