Každý člověk s Bohem komunikuje – nebo spíše, Bůh komunikuje s ním.
Aby tato komunikace byla co nejúčinnější, přistupuje Bůh ke každému
jinak. Jinak mluví třeba s Radkou, jinak se mnou – a dokonce i se mnou ne
vždy stejným způsobem.
Jedna z forem této komunikace může vypadat tak, že mu něco navrhnu, on s
tím souhlasí a drží se toho. Bůh své dohody dodržuje – problém je
spíš na lidské straně, protože my často nedodržíme, co jsme slíbili.
Nejnižší úroveň spolupráce s Bohem je jakýsi výměnný obchod – něco
za něco. Ta nejvyšší spočívá v naprosté důvěře: člověk nic nechce,
jen nechává vše na Bohu, protože ví, že Bůh mu dá to, co skutečně
potřebuje. Děkuje pak nejen za to, co dostal, ale i za to, co nedostal – a
dokonce i za nemoc, která ho postihla. Protože ví, že všechno, co Bůh
dopustí, má svůj smysl – i když nám lidem, kteří neznáme budoucnost (a
často ani přítomnost), zůstává tento smysl skrytý.
Také se ví, že na člověka Bůh nikdy nedopustí víc, než je schopen
unést – pokud s Ním spolupracuje. A právě to slovo „zvládnout“ je
klíčové. Každý si ho totiž představuje jinak.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

,