Já bych to zjednodušil :
Vůbec to neproběhlo stylem, že by pantatíček na obláčku vytvořil
"život" a následně pro něj upravil sluneční soustavu tak, aby mohl
člověka vysadit na Zemi.
Bylo to přesně naopak : vznikly samovolně ty podmínky pro vznik naší formy života, a ta zxákonitě vznikla.
vůbec ale to nemusí být jediná existující forma života (tedy něčeho, co má "záměr", rozum, ....)
Život nemusí mít ani záměr, ani rozum. Jen musí být schopen udržovat svou strukturu, uspořádanější než okolí, množit se a na změny v okolí reagovat ve prospěch udržení své existence.
nepíši o lidském rozumu a záměru.
i rozmnožovací pud je záměr, rozum
uspořádání struktury člověka je jistě složitější, než žulového kvádru. a na změny ve prospěch existence může žulový kvádr reagovat mnohem méně.
Záměr je vědomá záležitost, rozum tuplem. Že by se třeba nějaká bakterie vědomě rozhodla, že se začne dělit, tomu fakt nevěřím.
Jenže do bakterie nemusíš třísknout, aby se rozdělila. A obě nové pak rostou, zase se dělí… A svou oddělenou organizovanou strukturu udržují pomocí energie, kterou přijímají zvenčí.
To se ale může dít i z šutrákem
Ale protože ten v sobě nemá ten organický bio-záměr, se takhle dělit, tak ho nepovažujeme za život
Prostě dělení šutru a dělení buňky jsou dvě úplně odlišné věci, nemůžeš to brát jako skoro to samé.
Kámen, co je to kámen?
Je to kousek pevného materiálu s různým složením a s různou strukturou.
Dá se rozbít na malé kousky, rozemlít na prach, nebo rozpustit v
kyselině.
Krystal je homogenní materiál stejných molekul v pravidelné struktuře. Ten roste, ale také není živý.
Definice slova "život" není snadný a má spoustu faset. To není jen látková výměna, růst a reprodukce
