Podle definice je pověrou (cituji) víra v jevy nebo
bytosti, která v rozporu s racionálním myšlením a bez rozumných důvodů
přiřazuje věcem a dějům nadpřirozenou schopnost ... 
Takže věření, že náboženské relivkvie mají nějakou moc a vliv na
lidi je pověrou.
Pověrou je též víra v nějaké bohy a křesťanské svaté, ke kterým se
pověrčiví modlí a žebrají o splnění nějakého přání, jako např.
uzdravení dítěte, nebo přání aby sousedovi zdechla koza.
Pověrou je i víra v čarodějnice a v to, že si v nebi pověrčivý
zaslouží hvězdičku, když se bude podílet na zavraždění člověka
obviněného ze spolupráce s peklem.
Zkrátka, milá ratko, náboženství je založeno na pověrčivosti lidí a
církevní demagogové si toho byli a jsou si toho vědomi a proto varují před
neschválenými pověrami a pověry schválené označují za "víru" jako
třeba víru v to, že voda je mokrá a že v noci bude tma a ve dne bude
světlo.
Proto potřebují pobožní onu "věrouku" aby si našprtali co je povolená
pověrčivost a co je zakázaná pověrčivost.
Povolená pověrčivost je víra v existenci boha a zakázaná pověrčivost je
víra, že velikonoční zajíčci kladou barevná a uvařená slepičí
vejce.
Pověra je víra v to, že na vánoce nosí Ježíšek dětem dárečky pod
stromeček ??? Nebo je to snad povolená víra, že Ježíšek nosí dárečky?
Konec konců jsou děti od malička nuceni téhle pověře věřit. Jako jsou
pobožní nuceni věřit, že jejich bůh má miliardy uší, aby vyslechl
žebrání miliard pobožných.
Náboženství je ratko mýdlová bublina, krásná, pestrá, příslibná ... a jako každá mýdlová bublina jednou zmizí v propadlišti dějin. Náboženství je jako droga, po požití se člověk cítí líp, ale pak příjde kocovina vynucující si další dávku ... a to vede k závislosti a k nesvobodě.

,




a byl jsem zak začtvrt až půl roku
"clean". Si myslím, že takhle se může každý člověk zbavit své
závislosti, osvobodit se. Svoboda nade vše. Být svobodný, tedy nezávislý a
dýchat čistý vzduch, je mé credo.