,
jo tady jsem to našel:
Jsou pravdy, které by měly být navždy utajeny lidem chabého ducha a hlupákům. A tyto pravdy jim lze říci bez obav. Vždyť, buďme si jisti, nikdy je nepochopí.
Kdo je hlupák? – Toť něco nesmyslnějšího než zvíře. Je to člověk, který by rád někam došel, aniž učinil jediného kroku. Je to člověk, jenž se domnívá, že je pánem všeho, poněvadž něčeho nabyl. Je to matematik, jenž podceňuje poezii. Je to básník, jenž se ohrazuje proti matematikům. Je to malíř, který tvrdí, že teologie a kabala jsou pitomosti, poněvadž ničemu nerozumí ani z kabaly ani z teologie. Je to nevědomec, který popírá vědu, aniž se namáhá, aby ji studoval. Je to člověk, který mluví, ačkoliv ničemu nerozumí, a něco tvrdí, nejsa si tím jist. Právě hlupáci zabíjí geniální lidi. Galileo nebyl odsouzen církví, nýbrž hlupáky, kteří naneštěstí náleželi církvi. Hloupost je divoké zvíře, klidné jako neviňátko; vraždí s klidným svědomím. Hlupák, to je medvěd z Lafontainovy bajky; chytaje mouchu, roztříští hlavu svému příteli dlažebním kamenem; hrozí-li vám však neštěstí, nenamáhejte se přimět ho k doznání, že se mýlil. Hloupost je neúprosná a nesmyslná jako peklo a osudnost, neboť je vždy řízena energií zla.
Zvíře není nikdy hloupé, pokud jedná svobodně a přirozeně jako zvíře; ale člověk učí hlouposti psy a učené osly. Hlupák je zvíře, jež pohrdá pudem a předstírá inteligenci.
Pro zvíře platí pokrok; lze je zkrotit, ochočit a vycvičit; pro hlupáka však pokroku není. Hlupák se totiž domnívá, že se nepotřebuje nic učit. Právě on chce jiné poučovat a opravovat a hovoříce s ním, nikdy nebudete mít pravdu. Vysměje se vám do tváře a řekne, že co on nechápe, je vůbec nepochopitelné. Proč bych to vskutku mohl pochopit, řekne vám s obdivuhodnou jistotou. A vy mu na to nemůžete odpovědět. Říci mu, že je hlupák, byla by naprosto urážka. Všichni lidé to jasně vidí, ale on si to neuvědomí nikdy.
Tu máme již jedno z hrozných arkán, nepochopitelných většině lidí. Tajemství, jež nikdy nerozluští a jež bychom jim marně vykládali: tajemství jich vlastní hlouposti.
Sokrates musel vypít bolehlav, Aristides byl dán do klatby, Kristus byl ukřižován; Aristofanes se posmívá Sokratovi a vystavuje jej posměchu atenských hlupáků, jakýsi venkovan je rozmrzen, slyší-li, že Aristida nazývali Spravedlivým a Renan popisuje život Ježíšův pro obveselení hlupáků...
