Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

tomu nerozumím, říkám že Bůh je. Nikoliv že může... jen že ty texty nemusí říkat konkrétní události. texty vyjadřují nějakou moudrost či zkušenost dané doby. samozřejmě to nijak nesouvisí s tím zda Bůh je nebo není. To je základní paradigma lidské víry. buď věřím že je nebo jsem si jista že není. DAlší krok vyplývá víceméně z tradice. Víra vychází z tradice, žije tradicí... nevíra vychází z určitého vzdoru, kdy se člověk odmítá ztotožnit s tradicí a chce něco lepšího... většinou neví co lepšího. Protože tradice v sobě nese víru pokolení... těžko se z toh opřeskočí do njaké nového systému , který by byl stabilní.

No však. Pakliže "Bůh je", proč by psal o podobenstvích tak konkrétně v čase a prostoru? Tak podobenství nejsou. Podobenství je jen náznak, a ne sdělení konkrétního člověka a jeho činu, ze kterého ani nejde poznat, co by mělo být tím podobenstvím. Podle tvého by to nebylo podobenství, ale nepravdivá náhrada.

s tím ej není to souvisí tak, že pokud je, fungoval by bez základní logiky, kdyby uvedené psal/inspiroval jako podobenství.

to teda ne, buď jsi věřící a věříš, že je, a nebo nevěříš že je.
vzhledem k tomu, že než byli vymyšleni bozi, byla tradice naopak "nezájem o boha", z tradice vychází nevíra. víra vychází a vymyšlení boha, což už je za těch 2000 let a víc také asi tradice, ale rozhodně nevíra nevychází ze vzdoru - nevěřit v něco, co nelze doložit, je naopak tradice rozumu.
Jak která tradice v sobě nese víru .-))))))))))))))))))
Víc tradic bůh vůbec nezajímá :-)))))))))))))))))
ale je fakt, že církev z některých svých překrejvaček pohanských svátků notně zapřáhla, aby vytvořila tradici z nich a potlačila tu pohanskou .-))))

inak to "je-může" bylo míněno tak, že pokud bůh JE a vytváří podobenství, nemůže ho vytvořit stylem, že to podoběnství MŮŽE BÝT. podobenství by to pak nutně bylo.

ale podobenství vypadá zcela jinak, než o čem se bavíme

to že říkám že může... je již moje osobní lidská interpretace, jako člověk jsem omylný. Tady nikdo nemá jistotu, protože se pouze díváme směrem k nějaké společné interpretaci pravdy. Třeba čekáš příliš moc, víra je osobní a intimní. Podobenství jen a pouze připodobňuje a jak říkám záleží na interpretaci jednotlivce jak to vidí, nebo zda něco vidí nebo mu to nic neříká nebo to jen tak po něm steče jako voda a nic. Nemusí to nic říct.. ale někoho třeba osloví.