Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

S tím tvým závěrem pochopitelně souhlasím.
V tom pobožném, nebo lidovém slovíčkaření jde časový a významový posuv slova.
Jsem pro" jasnou, věcnou a přímou formulaci .{color: green}" myšlenek a výpovědí a ne o biblí motivované žvásty ze kterých si může každý vybrat vlastní variantu a tu považovat za absolutně pravdivou. Slovíčkaření akceptuji akorát v poezii. Jízdní řád železnice také neuvádí, že vlak do Prahy přijede za minutku.

To se týká třeba cedule na zamčených dveřích trafiky "přijdu za minutku" a dotyčný, který to vezme doslovně se koukne na své hodinky a za minutku zkouší opět dveře trafiky a dojde mu, že ta cedule obsahuje nepodstatný blábol. Ty můžeš také tu minutku různě interpretovat. Pobožný má potíže s interpretací výrazu "minutka", tu minutku může podle návodu jeho bible klidně prodloužit na tisíc roků.
Rozumný člověk ví, že slovíčkaření nelze brát doslovně a tak odkráčí buď do jiné trafiky, nebo do kavárny a za půlhodinu (když nemá naspěch) se vrátí k trafice přezkoumat, jestli ta avizovaná minutka už uplynula.