dokážeme odezírat... a kopírovat jejich schopnosti (neuměle) Ale opět se pak nabízí otázka, kam to vede, komu to prospívá a jaký to má smysl dlouhodobě Tím nechci říct že to nemá smysl, jen jak to ukočírovat (v hlavě) každého jednotlivce aby takový život dával smysl, někam vedl a byl tvořivý a nikoliv destruktivní. Abychom se dokázali vzdát nejen věcí ale i myšlenek, v prospěch určitého smyslu... a nelikvidovali sami sebe destruktivním myšlením. Kolikrát si člověk myslí jak to má dobré a jak si to skvěle zařídil, ale v širokých souvislostech které nevidí je třeba destruktivní.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
