,
Právě ten okamžik, kdy se z neživého stane živé, je podle mě zásadní. Nejde jen o chemii nebo náhodné reakce. Jde o impuls, který vede systém k tomu, aby se začal organizovat, spojovat, růst. Vědci tomu říkají emergence. Jev, kdy z jednoduchých částí vznikne něco nového - kvalitnějšího. Ale to samo o sobě nevysvětluje, proč se to vůbec děje. Co nutí neurony se spojovat? Vím, že za tím stojí elektrochemické procesy. Přenos iontů, neurotransmiterů, vznik elektromagnetických polí při aktivaci neuronů. Jenže to samo o sobě nevysvětluje, proč se z těchto spojení rodí vědomí, myšlení, touha po smyslu. Proč se systém neomezuje jen na reakce, ale začne tvořit, chápat, ptát se? Vnímám to tak, že možná existuje nějaký princip, který je vesmíru vlastní, tendence k tvorbě, ke komplexnosti, k hledání smyslu. A právě tam, v té jiskře, začíná něco, co zatím neumíme plně uchopit. Možná je to zákon, možná náhoda. Možná něco, co teprve pojmenujeme.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
