vesmíru je úplně jedno co o něm na nějakém bezvýznamném zrnku prachu zvaném Země někdo cosi prohlásí - koneckonců život na Zemi čelil hrozbě ńaprostého zničení minimálně pětkrát (i díky silám z Vesmíru ) což na nějaký smysl,řád,plán se životem určitě neukazuje
takže ono Budhovo "moudro" vůbec nedává smysl 
Země může být zničena - nebo minimálně život na ní - kdykoliv a
různými způsoby.
A "vesmír" si toho ani "nevšimne"
Populační exploze lidí vede lidstvo do slepé uličky. Planeta Zem uživí bez chemie (jedy a hnojiva) jen tak jednu miliardu lidí. Jsem tedy 8 x přelidnění a konec se blíží. V současnosti hledají přemnožení lidé životní prostor v Evropě, v Austrálii a v sev. Americe. Není dost pitné vody, není dost srážek a Zem je je zanesena odpadem.
Je to spíš akademická otázka.
roku 1800 žila na Zemi zhruba 1 miliarda lidí, roku 1927 zhruba 2
miliardy.
Když se populace sníží, naruší to důchodový systém, protože méně pracujících znamená méně příjmů pro starší generaci. Stejně tak klesá spotřeba, což ohrožuje výrobu a pracovní místa. Moderní ekonomika je totiž postavená na růstu a ten bez lidí nefunguje. Je to začarovaný kruh: ekologická rovnováha si žádá méně lidí, ale ekonomická stabilita víc. Musel by se překopat systém.
Abych to uvedl na pravou míru. Robot sám o sobě nebude maximalizovat zisk
(nebude nakupovat):-) Je třeba změnit systém. Lidé by měli pochopit, že
„méně“ může být ve výsledku „více“ a to nejen ekonomicky, ale i
ekologicky a společensky.
Podívej se třeba na greendealy. Místo toho, abychom investovali do
technologií, které skutečně řeší ekologický problém, například stroje
na přímé zachycování CO₂ z atmosféry (Carbon Engineering nebo
Climeworks2), tlačíme na elektromobilitu, i když moderní spalovací motory
už jsou emisně více než přijatelné pro dalších, nevím, 50 let?. Je to
efektivní? Nebo jen finančně výhodné pro určité skupiny? A pokud bychom
přistupovali rozumně také k otázce populačního růstu, mohli bychom
dosáhnout obnovy původních ekosystémů, bez nějakých podobných, podle
mého názoru "nesmyslných" dohod.
Není to efektivní a začít by se mělo z druhé strany - letadla, továrny
- lodě a atd. alternativa vodíku je pro ně jako stvořená. 
„A pokud bychom přistupovali rozumně také k otázce populačního růstu…“
No, a to je zrovna jeden z bodů, s nimiž jsou abrahámovská náboženství nekompatibilní.
článek postavený na jedné veké lži:
CO2 nepřispívá na oteplování planety tak zásadně jak se
tvrdí
Ke kompenzaci své odborné nezpůsobilosti si politici založili a podporují
vědecko-politickou instituci s názvem Mezivládní panel pro změny klimatu
(IPCC), která uveřejňuje populárně-vědecká stanoviska poplatná svým
zakladatelům - politikům a jejich voličům.
https://www.enviweb.cz/90716
Roger Pielke Jr. (New York Post, srpen 2025)
Pielke varuje před politizací IPCC, konkrétně při nominaci autorů pro
kapitolu o extrémních jevech.
Tvrdí, že instituce se posouvá od nestranné vědy k aktivismu a mediálně
orientované agendě, zejména skrze skupinu „Extreme Event Attribution“ pod
vedením aktivistky Friederike Otto, která podle něj používá klimatické
události ve prospěch soudních sporů a mediálního šíření.
Ať tady budeme bojovat proti CO2 sebevíc planeta se bude vesele oteplovat
dále, protože to je podle mne jen střídání s dobou ledovou. 
no, tak střídání dob ledových a interglaciály nejsou žádný systém s dfanou fekvencí, odvidí zásadně od sluneční aktivity
Neříkám, že nemůžeš mít pravdu, přesto bych zachytával CO2, místo podpory nějakých green dealů. Pro jistotu, kdyby si pravdu neměl:-)
Však ano, ten současný systém ne neudržitelný a čím dřív zmizí, tém, déle vydrží ten nesocialistický
zjevný rozpor mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemských civilizací a tím, že není jakýkoliv důkaz o kontaktu s nimi. - Fermiho paradox
Ovšem za předpokladu, že technicky vyspělá a zvědavá civilizace bude
existovat po dlouhou dobu, řekněme milion let.
Jenže i v současné společnosti Pozemšťanů je zřetelný narůst nezájmu
o techniku, a o přírodovědy.
Motto : myšlení je namáhavé, necháme za nás myslet jiné.
Nikde není dáno, že vyspělá civilizace musí mít zájem o kontakt.
Možná už má vše, co potřebuje vyšší úroveň poznání, zdroje,
stabilitu a místo předávání či komunikace jen sleduje a analyzuje nebo jí
trápí něco jiného (třeba bakterie, viry, viroidy, priony atd.). Naopak
méně rozvinuté civilizace se snaží navázat kontakt, 'telefonují', ale
jejich 'vysílače' jsou pro vesmír příliš slabé, příliš řídké, nebo
zvolili špatného operátora. Možná právě proto je vesmír tak tichý:-)
Ještě dovětek: myslet si, že jsme ve vesmíru jediní, je jako myslet si,
že člověk je pánem tvorstva.
A co když Vesmír je tu kvůli stvořenému životu na planetě Zemi jako
jeho ochranný obal?
Když máš nějaký dárek(Země) tak jej taky zkováš do
krabice(Vesmír).
Podle knihy Genezis byla světla na nebeské klenbě stvořena až v den 4. když už byla tato planeta ozeleněná :-)
Z vesmíru neznáme takřka nic. Jen tam tak trochu čučíme dalekohledy a doufáme, že to, co vidíme, ještě vůbec existuje. Vzhledem k tomu, že koukáme miliardy let zpět, je to možná spíš vesmírná nostalgie:-)
A proto umístí Zemi k potenciálnímu zabijáku - ke Slunci, nebo k pásu
asteroidů mezi dráhu Marse a Jupitera.
Žijeme na povrchu, chráněni jen tenkou atmosférou. Gravitace nám pomáhá, ale občas přitáhne i něco, co bychom radši neviděli, třeba meteoroidy, (meteory mi osobně nevadí). Použil bych raději papírovou metráž a stuhu:-)
Jo to je dobrý nápad, přejdeme ke konkurenčnímu operátorovi. 
Ale tak on se signál může šířit maximálně rychlostí světla a i když je jeho rychlost šíleně vysoká (300tis. km/s), tak vzhledem k šílené rozlehlosti vesmíru je to rychlost šnečí. Takže v navazování kontaktů je každá civilizace, jakkoliv technicky vyspělá, limitovaná přírodními zákony.
No on se při hledání vyspělého inteligentního mmz života hledá
signál, který by měl parametry ukazující na to, že je uměle vytvořený.
Něco jako je třeba naše rozhlasové a TV vysílání přenášené "přes
vzduch". To se samozřejmě šíří i ven do vesmíru, takže ho vyspělá
civilizace může zachytit, až k ní dorazí (a dozvědět se, jestli už je
Barrandovský most průjezdný 
).
Ne to není paradox mysli.
Máme mozek a ten mnoha lidem myslí. Některým myslí málo, nebo nemyslí
vůbec a některým myslí perfektně.
Pozemšťané jsou, co se týká myšlení, zvědavosti a inovaci, ještě ve
fázi pozitivního vývoje.
Jenže, až vymyslíme autonomní roboty, kteří za nás budou pracovat a
myslet, pozbydeme motivaci myslet, se učit, bádat .. prostě se věnujeme
naplno zábavě a drogám. Tato kulminace myšlení může nastat brzy, třeba
za jedno století. Pak nebudou mít Pozemšťané ani zájem o navázání
kontaktu s nějakou mimozemskou civilizací.
Tak tady se dá namítnout "no právě! už tolikrát měl život namále a
přesto tu setrval", což může ukazovat na nějaký ten smysl či plán za
ním stojící. 
Jinak ten Budhův výrok (jestli je vůbec jeho) je moudrý minimálně v tom, že nejhodnotnější poznání, kterého člověk může dosáhnout, je poznání sebe sama či porozumění sobě samému. S tímto poznáním/porozuměním má totiž člověk ve svých rukou činitele, které určují jeho prožívání. Při volbě mezi znalostí všech zákonitostí vesmíru, od toho, jak to všechno vzniklo po to, jak to všechno funguje, a mezi znalostí způsobu, jak prožít plnohodnotný, naplněný život prostý jakéhokoliv negativního prožitku (strasti), by si většina lidí (a všichni rozumní lidé) zvolila to druhé poznání, a to včetně fyziků. Ti sami přiznávají, že fyzikální poznání má význam jen potud, pokud umožňuje předvídat budoucí děje (tj. znalost vzorečků). Vysvětlení vzniku vesmíru a toho, jak je to všechno uděláno, že nejsou nic víc než pouhou zajímavostí.
Čínská lidová medicína léčí nejen tělo (příznaky nemoci), ale k tomu i dejme tomu ducha. Ve smyslu rovnováhy jin a jang. Tedy na nemoc se dívá jako na celek. Dnes se uvádí, že 90 procent nemocí si přivodíme stresem. Neměli bychom se učit chápat?
Nemám nic proti tomu, pokud to bude opravdu pochopení, tj. bude založeno na seriózním výzkumu.
ty si panteista, když přisuzuješ vesmíru emoce? jako by to byl jakýsi bůh?
píš ti naopak píše, že vesmír emoce nemá, proto "je mu jedno", co se vysere na nějakým smítku, které si někdo namyšlený pojmenovala sebe stanovil za pána tvorstva a usmyslel si i boha
1
1