Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Rovny určitě ne. Ateista vnímá jen teorie o vzniku vesmíru.
Teisté jsou si jisti, že vše udělal Bůh, i když tomu jen věří.

Proč tedy teisté hledají boží projevy?
Jistota v tom nebude.

ad Mrkni-j-sem:
.."Proč tedy teisté hledají boží projevy?"..
no ty kraso, tohle jsem fakt necekal.. protoze theisticky Buh je Bohem projevujicim se!!!

Vidím, že jsi pečlivě zkoumal, nač jsem reagoval:-)

Tací ti "správní" věřící, ti nic nehledají., Pro ně je důkazem svět kolem nás. člověk sám.

Pokud hledají boží projevy, tak jen proto, aby mohliateistům doložit, že Bůh je.

Takže s vírou to jde tak daleko, že si teisté namlouvají naprosté nesmysly, že je bůh a jeho projevy, setkání s ním ap.

Tak !!!

Ukrajinsky Ano

Myslíš, že mají ve své víře absolutní jistotu? Proč pak navštěvují zpovědnici a kají se ze svých hříchů?

???
No právě proto, že "mají jsitotu", že když s enebudou kát, tak u božího soudu dostanou lopatou přes držku a poletí dolů, do peklíčka.

To si právě nemyslím.

Takže si to vysvětluješ jak, že chodí ke zpovědi?

Když si budeš naprosto jistý svou vírou, budeš pochybovat o svých činech a budeš jednat proti ní?

Ne záměrně, ale stát se to může nechtěně. A koneckonců člověk je tvor emotivní, může mu to "uletět" i záměrně. Pakliže pak jde ke zpovědi, znamená to, že si je vírou jistý

jediné další možné vysvětlení je, že ŽÁDNÝ VĚŘÍCÍ si není vírou jistý, pak to ale není věřící a to i proto, že nalhává sám sobě (a tím celému okolí) , že si jistý je.

Ostatně, pokud tu možnost hřešení a následné nápravy prostřednictvím zpovědi nebo dalšího života, umožňuje i Bůh (jak v Bibli, tak i existencí zpovědi jako takové, božího soudu ap.), pak to není nic proti víře

To je o těch rohlících co psal Ondi, kdybych byl detailista napíšu, že rohlík, aby mohl být stoprocentní, musí mít předepsané složení:-))

A kdo dokonalý určil to předepsané složení? .-))))))))))))))

No právě, a jsme znovu u toho pojmu absolutní:-)

Ano. Jsme u toho, že tento požadavek je nejen nesplnitelný, ale i zbytečný

Takže si to vysvětluješ jak, že chodí ke zpovědi?

Ateisté se nic nedomnívají. Ateisté na férovku říkají "nevíme". Hledáme.
Teisté "vědí", Bůh.

Zdejší ateisté na férovku říkají "víme: Bůh je výmysl".

Lžeš. Já opakovaně napsal, že existenci boha nevylučuju, ale nevěřím v ni.

„Z hlediska počátku jsou si teismus i ateismus rovny. V obou případech se jen domníváme, co bylo na začátku.“

Až na to, že ateismus se domnívá na základě toho, co reálně existuje, zatímco teismus k tomu potřebuje vymýšlet další levely, v jejichž existenci pouze věří.
Ateista může přemýšlet, jestli je náš svět (hmota a energie) věčný, nebo jestli někdy začal existovat. Jestli a jak začal existovat, to momentálně nemáme jak zjistit, což si ateista přizná a nepotřebuje tuto mezeru vycpávat něčím, čehož existenci podporuje akorát pouhá víra.
Teista si přibájí další level a plně uvěří v jeho existenci. Tím má „vyřešenou“ otázku vzniku naší reality (bůh to prostě „nějak udělal“), a nenapadne ho, že naprosto stejnou logikou, jakou náš svět „potřebuje“ nějaký vyšší level, potřebuje i ten vyšší level nějaký ještě vyšší. A ten zase další, ještě vyšší, atd. Ba dokonce takové přemýšlení považuje za herezi, on totiž „ví“, že žádný vyšší už není! Že je jen naše realita a nad ní jeden jediný vyšší level – bůh. Protože naše realita je příliš dokonalá, aby mohla existovat sama od sebe! Takže ji „muselo“ stvořit něco ještě dokonalejšího, co existuje samo od sebe. A tady to najednou nevadí…

Byly tady před chvilkou zmíněny mýty. Bez nich by Heinrich Schliemann neobjevil Tróju.
Takže někdy musíme uklidnit ty temporální laloky i to, co na základě nic bylo stvořeno a možná objevíme svoji Tróju i v mysli teisty:-)

Mýty, tedy pověsti, tedy Homérovu báseň Iliadu líčí válku o Helenu před branami bájné Tróje.
Zástaneme-li však u faktů, tak na kopci Hisarlik jsou v archeologických vrstvách relikty pěti měst. Dalším faktem je, že Schliemann, očarován básní Ilias, se pustil do vykopávek (z dnešního pohledu barbarským stylem) na kopci Hisarlik a nalezl relikty dávného města.
Co není jisté je údajné autorství Iliady Homérem, existence města vylíčeného v Iliadě, původ "nalezeného" zlatého pokladu.

Je mi to známo dokonce jsem četl o té dřevěné destičce s nápisem Trója (myslím až ve třetí vrstvě).
Přesto bych "nabalenou" vzpomínku "na něco" nezatracoval. Kdyby tam nehledal, nenašel by nic.

Je ti také známo, že Schliemann nevzal nikdy do ruky krumpáč, nebo lopatu. Běžně jen dohlížel na kopající lidi. Až onoho památného dne dal lidem volno a když na místě osaměl, tak "vykopal" onen zlatý poklad. Nikomu nic neřekl (tureckým úřadům) a odjel do Řecka za svou manželkou, dcerou bohatého zlatníka. Pak spustil tsunami slávy z nalezeného pokladu, který daroval německému lidu, tedy berlínskému muzeu.
Po válce si rusáci vzali ten zlatý poklad a mají jej dodnes. Turci ho na rusácích marně vymáhají.

Je mi jasné, kam tím míříš.