co konkrétně, když Otec je nadjá?
Všechno podrobil pod jeho nohy‘ a ustanovil jej svrchovanou hlavou
církve,
která je jeho tělem, plností toho, jenž přivádí k naplnění všechno, co
jest.
Stačí si to zadat do vyhledávače když nevíš:
http://biblenet.cz/app/bible/search?phrase=prost%C5%99edn%C3%ADk&search=Hledat
A co by pak byl člověk? Ten je v tomto schématu zastoupen egem, vědomým já. Syn je něco, co tluče na dveře a čeká, až mu to ego otevře.
člověk má zastřenou mysl iluzí, klamem. Identifikuje se se svým tělesným tělem a podléhá žádostem těla a pomíjivým touhám. Tedy v důsledku je pod vlivem hříchu (klamu).
Vysvobozením je Kristus, který je skutečné a pravdívé JÁ, nikoliv nadjá nýbrž reálné JA JSEM, které má přímu spojitost s Otcem (kterého nikdo neviděl etc....) Kristus chápu jako otisk správného a pravdivéh myšlení, které je branou k Otci (kterého nikdko neviděl) a kterého si nikdo nedokáže představit. Pokud se ztotožňujeme s Kristem, otvírá se nám brána k Otci.
Víme že Duch svatý je spojen s dary...tedy není t ani tak muster - základn vzorec Boha očištěný od všech vedlejších nečistot, jako spíše je to Dar uvažování...schopnost či způsobilost uvažovat
nakoukla jsem do AL
Dary Ducha svatého jsou nadpřirozené schopnosti a milosti, které křesťané
obdrží od Boha, aby mohli sloužit druhým a budovat církev. K
nejznámějším patří tzv. sedm darů Ducha svatého: moudrost, rozum, rada,
síla, umění (poznání/vědění), zbožnost a bázeň Boží. V jiných
křesťanských tradicích se rozlišují i charismatické dary, jako je dar
slova, dar služby, dar jazyků či proroctví.
Slovo duch obecně odkazuje na prožitek či stav prožívání. Duch je
něco, co naplňuje obsahem (podobně jako tekutina naplňuje sklenici), proto
je možné ho vylévat. Být naplněn Duchem svatým pak znamená být naplněn
prožitkem Boží milosti, dnešními pojmy by se to vyjádřilo jako stav
celosti a rozšířeného vědomí.
Syn by pak byl ono "skutečné a pravdivé JÁ", jaks napsala, a zároveň
představuje i cestu k němu ("Já jsem ta cesta, pravda i život"). Toto JÁ
není totožné s egem, nýbrž ego je jedna z jeho složek (Kristus je plně
člověk i Bůh), jež se má uzpůsobit tak, aby toto JÁ vešlo z potenciality
do realizace.