Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

jj, také jsem to četl, že v egyptských záznamech nic takového není

Egypťania nemali záznamy o tom, o čom nechceli mať záznamy - v historiografii často pozorujeme absenciu záznamov historických udalostí totalitných režimov, ríš, národov, ktoré vedome a účelovo nezaznamenávajú časti svojej histórie, ktorá sa im nehodila, - .rovnako to bolo aj o Ježišovi - Rím a Rimanmi okupovaní Judea (včetne moci farizejov a saducejov/Sin­hedrin, ktoré Ježiša-rebela ako historickú postavu vymazali, pochopiteľne, nejaký rebel predsa nemôže tvoriť históriu!) - napriek tomu máme pomerne dosť údajov z oboch (rímskej i židovskej) strán, ako aj z kresťanského prostredia, o Ježišovi, uviedol som ich viackrát.......

Takové pohromy by určitě nějak zaznamenali, oni nebo jejich sousedé. Myslím tím Exodus. Samotná existence Mojžíše bývá zpochybňována, už ten příběh s košíkem je opsán ze starších mýtů o Sargonovi, opakuje se i v pověsti o Romulovi a Removi. Typická starověká pohádka. I tzv. Mojžíšovy knihy nepsal jeden autor, vznikaly v dlouhém časovém rozpětí, mají různý sloh, některé děje a osoby vykládají různě.

píšete nezmysly!

nepíše, ověřte si to...

Sargon Akkadský (akkadsky Šarrukén - «Pravý král», vládl cca 2334 – 2279 př. n. l.) byl akkadský král, který založil první velkou říši na území Mezopotámie – předtím zde existovaly jen městské státy. K jeho původu se váží legendy, jedna z nich říká, že ho matka pustila na vodu v košíku (podobně jako Mojžíše), on se dostal na dvůr krále Ur-Zababy a stal se jeho číšníkem; jak se stal vládcem, už legendy nevysvětlují.
Sargon, sám semitského, nikoli sumerského původu, si zvolil za hlavní město Akkad...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sargon_Akkadsk%C3%BD

tedy příběh o Plaváčkovi je mnohem starší než ten o Mojžíšovi...

To nejsou nesmysly, visitore, to jsou logické závěry vytěžené z nálezů.
To, že bible (SZ) je složen z opsaných a upravených pohádek a mýtů té dávné doby je faktem.

to, že je niekto/niečo spochybňované nejakou skupinou historikov (ale je v historiografii napr. Židov), to ešte neznamená, že neexistovalo...

V histografii Čechů je zapsáno, že v hoře Blaník dříme vojsko, které v případu nouze nejvyšší vyjede a rozpráší nepřátele. Myslíš, že by sondy do Baníku potvrdily onu pověst? Na Slovensku máte asi také Staré pověsti Slovenské.
V histografii Řeků je tolik pohádek a pověstí, že by to vydalo na několik biblí.
A tohle platí pro všechny národy a kultury po celém světě.

účelovo nezaznamenávajú časti svojej histórie, ktorá sa im nehodila

No a do Bibli se účelově zaznamenávalo tak, aby to všechno do sebe "zapadalo" a aby měli židé svoji "historii".

historiografii Židov a kresťanov (ktorá je vlastne aj biblická (Tóra a Talmud + NZ) sa dá veriť nielen z pozície svetskej historiografie, ale aj preto, že ide o Božie slovo, Ježiš viackrát potvrdzoval udalosti v histórii SZ, a on nie je lhář - ak by tomu tak bolo, jeho dielo/učenie by sa okamžite rozpadlo....sám sa vyhlásil za cestu, pravdu a život - tak mu (kresťania) proste veríme, a nemáme pochybnosti...já ne!

Ježíšova slova stejně jako vyprávění o Mojžíšovi známe jen z pozdějších interpretací, on nemusel být lhářem, ale ti, kdo o staletí později přepisovali tyto texty a prohlašovali je za "Boží slovo", aby jim dodali na významu.
Pokud se cokoliv vyhlásí za Boží slovo a lidé tomu uvěří a přestanou mít pochybnosti - pak je vymalováno, další víra je na světě. Alelujá!

O Janu Husovi a jiných historicky významných osobách se ví z historických dokumentů, rovněž třeba o Pilátovi i Herodesovi.
O Ježíšovi nic takového neexistuje. Je tedy pádné podezření, že celý Ježíš, jak je dnes prezentován, je jen produktem náboženských ideologů, možná kompilátem nějakých kazatelů, odpadlíků od židovské náboženské ideologie. Kompilát popravených kverulantů.

Motivace je jasná - nový, miující bůh, na rozdíl od toho starého, krutého.

Celý Ježíš je moc pohádkový na to, aby mohl být realistický.

Pokud jde o Starý zákon, vznikal z různých textů zhruba od 15. stol. před Kristem do zhruba 2. stol. před Kr., čili více jak tisíc let. Zpočátku vycházel z ústního podání, pak byl zapisován na hliněné tabulky, potom i papyrus. Některé zápisy byly v hebrejštině, jiné aramejsky, poslední řecky. Zpočátku to byla nesourodá směs příběhů, zjevení, písní, liturgických popisů atd. V posledních staletích př. n. l. se mu neznámá skupina autorů pokusila dát pokud možno jednotný ráz, dodnes na sebe ale některé části úplně nenavazují, jiné byly z různých důvodů vynechány.
Židé z té doby nemají jinak zpracovanou historii než Starý zákon, který je ale třeba chápat jako spíš liturgické a literární dílo než objektivní fakta.

mýlíte se, co Ježíš potvrdil ze Starého zákona? jen nějaké citátky, v konečné podobě (redakcí) vlastně mimo kontext...

Egyptských 10 ran nemusí být mýtus, ale nesedí datově na Mojžíšův pobyt v Egyptě.
Byl to prý přírodní proces po výbuchu sopky, který se udál dávno před Mojžíšem, ale byl zapracován do Bible.
Stejně jako Potopa.

to je vaše (prípadne iných) fantazie!

Visitore - to nejsou fantazie - x teorií je podloženo fakty - jenže ty to přijat nesmíš - hroutil by se tvůj domeček z karet.
https://epochalnisvet.cz/deset-ran-egyptskych-mohl-za-tragicke-udalosti-vybuch-sopky/

http://www.radostnezpravy.cz/10-egyptskych-ran-mohlo-se-to-skutecne-stat/

K sopečné erupci Santorin došlo někdy na přelomu 17. století př. n. l. a 16. století př. n. l. (Druhá přechodná doba). Jedná se patrně o jeden z nejsilnějších sopečných výbuchů známých člověku, který svou silou mnohonásobně převýšil slavný výbuch sopky Krakatoa v roce 1883 (podle některých odhadů až 100×). Jím vyvolaným klimatickým změnám a vlnám tsunami je připisován pád mínojské civilizace, dává se do souvislosti s některými z biblických deseti egyptských ran.

osobně s domnívám že duchovního hlediska je to jedno. co se týče historického, je to věcí archeologů a vědců zkoumat minulost dle zachovaných vykopávek či nalezených záznamů.

Přesně.
Líbí se mi tvůj přístup k těmto věcem.
Tobě je těžko psát něco negativistického, protože i když si věřící, bereš věci pragmaticky.

Přírodní katastrofy jsou běžné.

Kobylky, sucho, neúroda sužují lidi periodicky po celé zemi, jako i záplavy, zemětřesení ai tsunami. Kelty měl vyhnat z Evropy pád menšího rozpadlého asteroidu (Keltové mají v mytologii pád hvězdného nebe na Zemi coby konec světa).
Epidemie dobytka a lidí také periodicky decimují dobytek i národy. Zrovna zažíváme jednu pandemii a přes vyspělou medicínu nedokážeme odhadnout, kolik obětí bude ještě stát a jestli kdy skončí a kdy a jak udeří další pandemie.

Jediné co víme je, že pandemie nejsou božím trestem, že tedy ukecávání a uchlácholování božstev obětmi je nesmysl a jedině věda a disciplína společnosti jsou schopny následky zmírnit.