myslím, že ve skutečnosti se chová vždy stejně a jde jen o to, co a jak my měříme
Přesně. Máme dva přístupy k popisu jeho vlastností. A při experimentu použijeme ten, který odpovídá způsobu našeho pozorování. Takže ne, že se v některých případech chová jako částice a v jiných jako vlnění, ale že my ho v některých případech pozorujeme jako částice a v jiných jako vlnění.
To ne, jednou to setrvává v superpozici stavů a má to tedy všechny možné stavy zároveň (a chová se to jako vlnění), a podruhé to setrvává jen v jednom konkrétním stavu, pak se chová jako částice a jako objekty naší zkušenosti.
Ne, má to stáe všechny možné stavy a my naším měřením ovlivníme, který uvidíme :-)))))))))))))))
není to zajímavé? mít všechny stavy (superpozici) a my našim měřením (pozorováním) ovlivníme, který stav uvidíme.... tedy vlnová funkce naším pozorováním zkolabuje. A teď si to vezmeme v praktickém životě. Taky pozorujeme...neběháme náhodou po zkolabované vlnové funkci? no nic. dodělala jsem svčkovou pro regiment, přijde zítra rodina a ja provázím. takže se budou krmit sami :-))
Je to hodně zajímavé, ba je to až nadpřirozené chování.
Zmrtvýchvstání nebo přeměna vody ve víno je proti tomu póvl. 
No já to zase jako takovou zajímavost nevidím. Když si poslepu čuchnu ke dva dny staré moči ve sklenici, ucítím, že je to něco smradlavého. Když s tou sklenicí zatřepu, uslyším, že je to kapalina. Když se na ni podívám, uvidím, že je žlutá.
Zvolenou metodou pozorování jsem určil, jaký aspekt budu pozorovat. A nic tak super zvláštního mi na tom nepřijde. Ani to, že ve skutečnosti jsou tam všechny tyhle aspekty najednou…