Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

nevyvinul, neuplácal, je to pro nás neznámý duchovní princip... schopnost se uvěodmit, a tuto schopnost získává hmota tím že se komplikuje a vyvíjí dopořád složitějších struktur. Přičemž amozřejmě nejde o hmotu, protože atomy se pořád mění... jde o vazby a struktury.

čili tu byla hmota, vazby a struktury, ze kterých ho někdo uplácal nebo se vyvinul.
aby ho pak někteří věřící museli instinktivně a citem hledat ....

jak uplácal? můžeš být nějak přesnější? Nemylsím si že Bůh cokoliv uplácal. Vše podléhá přírodním zákonům a zákonům fyziky. cokoliv se děje, děje se vklíněno do vnějšího prostředí a proto je vnjší a vnitřní vždy na sebe adaptováno. Doporučuji si přečíst knížku červená královna... jak každý nový krok, vyvolá protikrok... kdyby se cokoliv vymanilo ze zbytku přírody, jakýkoliv smyslový orgán nebo část těla, přestane existovat. Tedy i ta nejmenší změna vyvolává protipohyb ve zbytku (přírody, vesmíru), adaptuje se jedno na druhé spojitě.

Boha vidím ve schopnosti vnímat...přírodat se vyvíjí a samozřejmě jendo se adaptuje na druhé, vytváří se složité organismy a ty jsou schopny v určitý moment uvědomění. Není to jen historický proces, i dítě se uvědomí teprve v určitém momentu, kdy se jeho mozek adaptuje a sladí s okolím. a on reflexí a celým systémem zpětných vazeb i díky smyslovým zptným vazbám si uvědomí své já, nejdříve neuměle a později pořád plněji a plněji, teprve v dospělosti je schopne svobodného rozhodování s plnou zodpovědností,a to né každý. Někdo zůstává dětinsky celý život.

to uvěodmování ve svobodě, to je duchovní princip který zde je... ale schpnost si uvědomit své já, svoji odpovědnost, své postoje a svobodné rozhodování souvisí se zralostí člověka. Bůh zde hraje roli v tom, že dává člověku vodítko...JAK dospět, jak si uvědomit svou existenci plně a prožít plný život.

To jediné, v čem můžeme a nemusíme být svobodni, je náš duch. Věřím že naše já...může být svobodné, pokud ho nespoutáme svým soběctvím, fňukáním a touhami, výmluvami na to nebo ono. V tuto svobodu svého vnitřního "já jsem" věřím.

To, co píšeš o "svobodě ducha," mi připomíná některé myšlenky z buddhismu a to hlavně to, že skutečná svoboda přichází, když se člověk osvobodí od touhy, ega a připoutanosti. Jen bych dodal, že v buddhismu se "já" chápe trochu jinak. Ne jako pevná vnitřní podstata, ale spíš jako iluze, která vzniká z našich představ a emocí. Takže svoboda není o tom osvobodit "já", ale spíš o tom, přestat se na něj vázat. V tom je možná ještě hlubší klid.

rozumím, mluvím o svobodě, kterou nabízí Kristus.nechci to tady zahlcovat veršis Bible.

Ale veršům, které minabízí svobodu také rozumím.
Dovolím si přece jen citovat:
Galatským 5
1Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho.
2. KOrinským 3
15A tak až podnes, když se čte Mojžíš, leží na jejich srdci závoj.
16Avšak ‚když se obrátí k Pánu, je závoj odstraněn‘.
17Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.

Je třeba chápat biblické slovo... rozumět jak hluboce nás Duch může ovlivnit, když to umožníme... dovolíme.

V buddhismu vše člověk dělá sám, a sám... a pokud to nedokáže tak zlyhává. protože to musí sám.
V Krisťanství mu pomáhá Kristus. Není sám. Onu mu dává to co chybí a nenechává ho padnout.

Já ty verše chápu ve smyslu rezignace.
Když člověk rezignuje, smíří se s nějakými omezeními, přestanou být omezující (ve smyslu že je tak člověk přestane brát). Prostě sníží požadavky na svoji svobodu

Verše hovoří o zákoně, který pro křesťany přestal platit, jsou svobodni. Ale má to jeden háček oni dobrovolně- s touhou přijali Kristovu lásku takže už nekonají něco že musí ale že chtějí.

Tak, to je ten princip rezignace, že to, co mne omezuju, přijmu jako fakt a dokonce to začnu chtít reapektovat, ta omezení - pak se jistě CÍTÍM svoboden, ale je otázka, jestli svoboden jsem

nicméně o tom si rozhoduje každý jedinec, takže kdo se smíří, opravdu bude sám pro sebe svobodný

Povinnost věřit už jen v jednoho Boha už potom není o svobodné vůli - z mého pohledu.

tady jde o cestu, pokud si děláš povinnost z toho že musíš věřit v jednoho Boha, už míjíš cíl... protože si klidně mžeš hledat jinou cestu... pokud se ti bude jevit jako ta pravá.

Beru to ze strany božích podmínek.

Svoboda ducha nespočívá vychcaně se odpoutat od problémů (osvobodí od touhy, ega a připoutanosti) toto bych spíše nazval vrcholem Budhistického egoizmu předpečeného v kabát meditace pro meditaci.

Vždyť o osvobození od touhy, ega a připoutanosti usiluje i křesťanská cesta.

Připoutanosti k Bohu? :-)

Akorát že ty zůstáváš v "rozměru" člověka, ale řešíme "rozměr" světa, Vesmíru a jeho vzniku

A věříš správně.

Podle teistů přírodní zákony stvořil Bůh
A podle Bible stvořiul člověka - určitě v mantinelech těch přírodních zákonů, které stvořil před stvořením člověka
Ano, evoluce je na adaptabilitě organismu na vnější tlaky přímo definovaná, ale tu teisté moc neuznávají :-)))

Druhý odstavec nepopisuje Boha a víru v něj :-)))

Podle toho cos napsala v Boha nevěříš :-)))) Bůh nikomu žádné vodítko dávat nemusí, to člověku dává vlastní život. Na to utvořit si "morálku" , mravnost, člověk Boha nepotřebuje.
Tak zůstává se zeptat, proč ho teisté potřebují, když ne jen jako hrozbu trestem - protože, to si nezastírejme, v normálním lidském životě se děje i "zlo, které zůstane nepotrestáno". Tak jestli náboženství není jen nějaký další pokus, apel na člověka, aby nebyl zlý.

Jenže kde je dobro, musí být i zlo. Z tohoto "principu jin-jang" nás nic nedostane.

k poslední větě, moje víra spočívá v tom že z principu jink-jang vede cesta ven.

Ano? A jaka?

Takt ty principy jin-jang představují něco úplně jiného.

Kdysi jsem se bavil s jedním učitelem o vesmíru a sám mi řekl že nevěří že vesmír je nekonečný, že někde musí končit a tam začíná jiná součást dalšího.Coz ho k tomu dovedli vědci, když ve středověku jsme zjistili tedy někdy v 16 století že země není placatá,ale kulatá a pak se vědecky vše rozkrylo až do toho že vesmír je nekonečný tak věří že vědci zjistí že i on má konec kde začíná něco jiného.

domnívám se že vesmír je zavřený sám v sobě... naším pozorováním neodkážeme uniknout mimo vesmír.

Možná proto se rychleji a rychleji rozpíná - neb dál a dál vidíme :-)
Předem uznávám že je to asi že pitomost, ale vše prý souvisí se vším :-).

samozřejmě že je to pitomost a souvisí s tvou hlavou

Jo možná jsem víc poétka :-).

ne ty jen nečteš, že za horizont událostí se nejsme schopni podívat. Tvůj poetizmus si pleteš s mozkovou zpomaleností.

To Tobě trvá než Ti to docvakne jak to je :-).

od tebe ty příspěvky jsou mimo mísu neustále, takže mě nemá co docvakávat

To bys na ně nereagoval :-)

"Černé díry nejsou tak černé, jak se dříve myslelo. Není to vězení navždy, jak se kdysi tvrdilo. Můžete z nich uniknout do jiného vesmíru." /Stephen Hawking/

Ono se z nich dá i vypařit.

Mrkni prosím tě tohle znám už 10let, dávej sen něco zajímavého, ne pro děcka ze školy.

Tak primárně nevíme, jak rychle se rozpíná na zda se bude rozpínat "do nekonečna". vše je odvislé od přesného určení množství černé energie v našem vesmíru.
Příklon je aktuálně k variantě, že se rozpínní jednoho dne zastaví a začne smršťování do černých děr až k teplené smrti vesmíru a následnému vypaření černých děr.

a teď co bude to, co potom nastane. existence? neexistence?

ude tam ještě prostor pro boha?

a dokonce to co je za horizontem času, tak už je prakticky jiný vesmír, protože nedokáže navázat s tím naším kontakt.

A třeba to jde ......

Představ si pokoj , odejdeš z něj za pokoj a tam je další prostor. Tak to je i země je placatá, země je kulatá na vršku mírně splostela, země je planeta a obíhá kolem Slunce. Země má měsíc, země se nachází v soustavě s jinými planetami. Možná někde ve vesmíru je další život. První družice opustila naší sluneční soustavu a tohle se dál bude rozvíjet.

nejsi ty učitel v mateřské školce nebi v 1stupni?

To víš podávám to jako podával Ježíš věřícím v Boha.

no Ježíš má přesná a nadupaná podobenství. Kdo je někdy četl tak to musí cítit.
Ty však působíš trochu zmateně.

No teď z tebe cítím zase mešní víno.

já z toho cítím nadupanou faleš a brutální PR

Ono to zploštění je tak malé, že považovat Zemi za kouli není vůbec od věci. Představ si pingpongový míček, jehož výška je o necelou desetinu milimetru menší než šířka. Poznal bys okem, že to není dokonalá koule? A přesně taková je „zploštělost“ Země.

mimo vesmír není ani to nic - nedá se to definovat, protože tam není žádný prostor.

He a co tam podle Tebe je ?

„Představ si, že vesmír je jako krabice, která obsahuje všechno – vzduch, věci, čas. Teď si představ, že krabice nemá stěny, do kterých bys narazil. Když se ptáš, co je ‚za vesmírem‘, je to stejné, jako by ses ptal, co je za stěnami neexistující krabice – není tam žádný prostor, tvar ani rozměr, co by se dalo obsáhnout.“

Každá krabice je ve skutečnosti v neohraničeném prostoru což je nekonečno.

Prostor vzniká až jako funkce hmoty. a je bezmezný, ne nekonečný

Každá bublina jednou praskne.

Představit si vesmír jako bublinu je možné, ale nelze na něj napasovávat vlastnosti mýdlové bubli

třeba je slepeno íce bublin a dokází mezi nimi v místech spoje k přenosu energie, ba i hmotyny

řeba bůh v naší bublině byl, ale už ho to vycuclo do jiné ....

Tak do čeho se neustále rozpíná

do nicu.

jelikož prostor začne existovat jen tam kde je hmota tak se ve skutečnosti rozpíná do nicu ale ne aby sis myslel že to nic je prostor nebo něco zvané nic

To ale není o uzavřenosti "sám v sobě", ale prostě uzavřenosti

Bůh není hmota čí energie je to duch.
Jako duch nemá se světem co známe fyzikálně nic společné.
Boží svět je něco naprosto jiného - bez prostoročasu ,energíí a dalších veličin spojených s hmotou.

I ty vytvaris duchy a tím pádem to je energie smradlavá.

Duch je nehmotnou a nesmrtelnou složkou člověka, která umožňuje myslet, cítit, rozhodovat se a poznávat Boha. Lidský duch není vázán na tělo, je svobodný a věčný a čeká na své tělo, aby mohl být člověkem. Duch svatý je také duch a působí v životech lidí. Dále existují další duchovní bytosti – andělé konají Boží vůli a ochraňují člověka, zatímco démoni jsou padlí andělé, kteří se snaží odvést člověka od Boha a podporovat hřích. Duch je tedy základní nehmotnou složkou lidského bytí, prostředníkem vztahu k Bohu a přítomný ve světě prostřednictvím svého spojení s člověkem a dalšími duchovními bytostmi.

Jíš hodně fazolí co?

A kde se berou noví duchové pro ty nové a nové lidi?

Tohle nesmyslné tvrzení vynalezl nějaký frekventant křesťanské univerzity 14. století?
Ty si myslíš jonatane1, že zvířata, tedy i lidé mají v lebce jen nějakou hmotu, aby lebka při poklepu neduněla?

Já vím, já vím, křesťané ještě nestrávili pravdu o funkci mozku. Normální mozek totiž na svou činnost náboženství nepotřebuje. Náboženství to myšlení brzdí a nebo dokonce znemožňuje.

Naopak, víra v Boha je znakem toho, že mozek funguje správně, protože je přirozeným produktem duše. Myšlení brzdí předpojatost, zatvrzelost, arogance a jiné projevy hlouposti.

Je přirozeným produktem, stejně jako sadismus, nenávist, .... To je argumentace jak "poť ma jebať" .-)))))))))))))­)))))))
To, že je přirozeným produktem nějaké charakteristické mysli (duše) vůbec nic neznamená .-))))))))))))) Dělat si nárok na pravdu, co je správné a co ne, to je velmi pokorné :-)))))))))))))

A ano, protože je to názor předpojatý. zatvrzelý, arogantní a jinak hloupý, skutečně brzdí myšlení., Vlastně v oblasti vzniku světa myšlení přímo zakazuje :-)))))))))))

toto sedí na ateisty

Tohle jsou definice založené na pouhé víře. Snaží se sice vypadat reálně, aby budily dojem, že víra odpovídá realitě, ale problém je v tom, že ty definice samy s realitou nemají nic společného.

Je to asi jako kdyby Putin definoval nacistu jako „toho, kdo nesouhlasí s ruskou rozpínavou agresivitou“, a tím dokazoval, že Ukrajina a její spojenci jsou opravdu nacistické země. Že je nacismus zlo, to by nechal stranou – to není třeba dokazovat, to přece každý ví…

Bůh je také Duch to jsem zapomněl zmínit