,
To, co píšeš o "svobodě ducha," mi připomíná některé myšlenky z buddhismu a to hlavně to, že skutečná svoboda přichází, když se člověk osvobodí od touhy, ega a připoutanosti. Jen bych dodal, že v buddhismu se "já" chápe trochu jinak. Ne jako pevná vnitřní podstata, ale spíš jako iluze, která vzniká z našich představ a emocí. Takže svoboda není o tom osvobodit "já", ale spíš o tom, přestat se na něj vázat. V tom je možná ještě hlubší klid.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
