,
Tvrzení, že "nic se nemůže proměnit v něco," není fyzikální fakt, ale metafyzický předpoklad. Fyzika samozřejmě zkoumá scénáře vzniku vesmíru, třeba kvantové fluktuace nebo stav před velkým třeskem. Ale i tyto modely už předpokládají nějaký rámec, ve kterém se "něco" děje. Otázka, proč vůbec něco je a ne spíše nic, míří hlouběji než fyzikální popis, je to otázka metafyzická. A tvrdit, že hmota je věčná a bez příčiny, je také filozofické stanovisko. Jen se tím nahrazuje teistický princip jiným základem, který sám vysvětlení nevyžaduje.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
1
