Ať už je ten výrok o lásce skutečně Pavlův, nebo ho napsal někdo jiný a jen se mu přisuzuje, jeho síla nespočívá v autorství, ale v obsahu. Mluví o lásce, která je trpělivá, laskavá, nehledá vlastní prospěch, nepyšní se, nejedná nečestně. Taková láska není výsadou víry, je to lidský ideál. Měla by být inspirací pro každého, kdo chce žít s druhými v úctě, pokoji a opravdovosti. Ne jako dogma, ale jako nabídka, jako světlo, které dokáže rozsvítit každý obyčejný den. Den bez válek, bez zoufalství, bez utrpení. Den, pro který stojí za to žít.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

