Ano, o zaslepené a fanatické lásce k bohu. Tím, že se dám zabít, nějakou svou mocenskou choutku těžko uspokojím…
Chci říct, že „láska k bohu“ je něco tak nedefinovatelného, subjektivního a různorodého, že vyvozovat z její přítomnosti nebo nepřítomnosti např. to, jak se bude bohomilec chovat k jiným lidem, je naprosto mimo. Každopádně bez lásky k němu ho asi nepůjdu „bránit proti bezvěrcům“.
