Když čtu Genesis, Henochovu knihu nebo Gilgameše, vidím v tom víc než
jen mýty. Synové božští sestupují k lidským dcerám a plodí obry
(bytosti, které se vymykají kontrole). Henoch je popisuje jako "krvelačné."
V Gilgamešovi se objevuje Chuvava, strážce lesa, který připomíná spíš
robota než tvora z masa a kostí.
Mezihvězdné cestování může být pro živé organismy problematické (čas,
radiace, energetická náročnost). Ale genetická informace (DNA, embrya), to
už je jiná možnost. Místo fyzických bytostí by mohly cestovat jen základy
života. Na cílové planetě by došlo k „dopěstování“ a to pomocí
automatizovaných systémů, umělých děloh nebo biolaboratoří. Přenos
znalostí by mohl probíhat přes umělou inteligenci nebo digitální paměť.
A nemusí to být sci-fi. Věda tomu říká embryonální kolonizace.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
2