To nemusí být pravda.
za 1. já na začátku psal o co největším přibližování se objektivitě,
a to se děje i uvedeným způlsobem
za 2. ano, samozřejmě jsou oblasti, kde se poznáváním dopozáváme k tomu,
že zase neznáme víc otázek co do počtu než předtím (a viz 1,). přesto
ale ne všechny otázky před nás postaví ještě víc otázek. některé jsou
zodpovězeny s konečnou platnosti bez vygenerování dalších, a i u těch s
generací dalších otázek se ale může jednat o otázky už z oblasti
"mikro", kdežto pro naše lidské "makro" stačí ta poslední známá
"odpověď". Což jsem také záměrně zmíínil. Navíc platí, že nějaké
nové otázky jsou třeba už samy o sobě typu, že nějakou potřebnou
"odpověď", objektivní znalost, už nezmění, jen ji zpřesní nebo vedou už
úplně jinam - např. konkrétní složení atomu nějakého prvku co do počtu
P, N a E, nás vede dál k poznání mikrosvěta, ale charakteristické
vlastnosti toho prvku už to další poznání nijak nezmění - takže pro
rozlišení, co je tuhý látka, radioaktivní prvek, tekutina, plyn, .... to
atomové složení úplně nepotřebujeme. Natož spin, druhy kvarků ap.