Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ortolan je považován ve Francii za delikatesu:-)

tos minahrál na další ulhané evolucionisty. tvrdí se že naše DNA je z 95% shodná s opicí.
Výjeb je v tom že to porovníní dělali tak že rozvařili DNA opice a člověka v hrnci a jak to chladlo zase se to pospojovalo do řetězců a zbyla 5% se nespojilo.
jenže ono to bylo tak, že jako by si vzal dílenskou příručku Mercedesu a A Erebenovu kytici balad rozsekal to na slova a pak to libovlně spojil do nesmyslných vět. Vsadím se že by si dosáhl 99% shody.

Ale hovno .-)))))))))))))))

taky argument

Ty nejsi jen trouba, ty jsi i odporný lhář! Už několikrát jsem tady tuhle lež vyvracel!

1. Pro hybridizaci DNA (což je to, co tu popisuješ), se nerozseká „text“ DNA na „slova“, ale spíš (pokud teda použiju tvoje přirovnání), na „odstavce“. Tak, a teď můžeš hledat v příručce k Mercedesu a v Erbenově Kytici 95 % shodných odstavců, ty „profíku“!
2. Hybridizace DNA je navíc metoda dnes už historická. Dnes se používají k porovnání genomů přímo jejich sekvence. Tenhle fakt jsem ti tu už poskytl několikrát, tak proč pořád lžeš? Lžeš o tom, co se používá za metodu, i o tom, co ta metoda vlastně znamená!

Kreacionista nelže, když "vysvětluje" svůj světonázor, za účelem pobavení publika. Je přesvědčen, že má absolutní pravdu, protože mu to napovídá přímo jeho bůh.

Nelže ani tatínek ani maminka čtoucí své ratolesti pohádky. Pro děti je výraz "pravda" velmi neurčitý, holčička si povídá s panenkou, uspává panenku, dává jí papat, no a pobožní mají místo panenky své bohy, duchy, anděly a jiné potvory.

Metoda DNA–DNA hybridizace se používala k porovnání příbuznosti mezi člověkem a lidoopy.
Žádné odstvce nikdo neřešil vzali knihu rozpůlili ji a potom tu jednu půlku dali do šroťáku a ten to nasekal na kousky. a pak se to libovolně spojovalo. Nikdo neřešil zda je s toho spojeného něco funkční, nebo spousty genetických nesmyslů. šlo o čistě o fyzikální záležitost ne o informační hodnotu takových spojení.

Jenže to procento hybridizace je dáno procentem shodných sekvencí. A opakuju – ty „kousky“ mají délku tisíců nukleotidů, takže nejde o jednotlivá slova nebo písmena. Svou délkou to (v tom tvém přirovnání) odpovídá odstavcům. Samozřejmě, že nikdo neřešil, jestli se to rozsekává zrovna mezi dvěma informačními „odstavci“ DNA – to je totiž pro tento účel úplně fuk. Jako bys rozsekal text všech publikací v univerzitní knihovně na pěti- až dvacetiřádkové úseky. A sorry – kolik bys jich našel shodných mezi manuálem k Mercedesu a Erbenovou Kyticí? Ani jeden, natož 95 procent!