1 L 90 st. teplé vidy bude v okolí studené vody stoupat - bude se při
dodání energie chovat se jako lehčí a ne těžší - to je normální -
klasická fyzika.

1 L 90 st. teplé vidy bude v okolí studené vody stoupat - bude se při
dodání energie chovat se jako lehčí a ne těžší - to je normální -
klasická fyzika.

Tohle s tím ale nesouvisí. Problém je, že když porovnáváme hmotnost
jednoho litru vody, tak jí vlastně nebereme pořád stejně. Tím, že se
změní s teplotou hustota vody, bude při různých teplotách obsahovat litr
vody různá množství molekul vody. Změna hustoty je dána změnou
vzdálenosti mezi molekulami.
Pokud bychom ale měli pořád stejný počet molekul vody a pracovali s ním,
bude se nám s teplotou měnit objem (nebo tlak, nebo obojí – podle podmínek
experimentu), ale žádné rozdíly hmotnosti při různých teplotách
nezaznamenáme. Ale nezaznamenáme je jen proto, že energie vložená do vody
při jejím zahřátí je tak malá, že po jejím vydělení rychlostí světla
na druhou zjistíme, že jsme absolutně mimo rozsah našich schopností tak
malý přírůstek hmotnosti změřit. To umíme až při jaderných reakcích,
kde pracujeme s energiemi o mnoho řádů vyššími. A tam se to projeví
právě celkovou změnou hmotnostního defektu atomových jader.