Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Tou stoprocentní jistotou bych si až tak moc jistý nebyl. Ale v tom nesmírně dlouhém plynutí času nelze nic vyloučit.
Pokud jde o kvantové jevy, na to, že o nich v podstatě skoro nic nevíme, vyvozuje se z nich poměrně dost různých závěrů a teorií. Jsem k nim zatím skeptický.

Rozumím. Vycházím z předpokladu, který jsem nastínil na začátku (je to jen téma k diskusi, nic objevného, spíše spekulace). Ta „stoprocentní jistota“ v mém pohledu vychází z představy kvantového otisku minulosti, který si vesmír nese s sebou. Pokud už někdy dosáhl vědomí, pak k němu znovu dospěje. Není podstatné jak ani kdy, ale pokud ten otisk existuje, pak je návrat k vědomí nevyhnutelný. Není možné k němu nedojít, protože už jednou k němu došel.

Ta představa je pozoruhodná a ani jako ateista s ní nemám problém. Jen myšlenka, že vesmír někdy dosáhl nějaké všeobecné úrovně vědomí se mi opravdu jeví spíš jako spekulace.

Možná že je vesmír jaké si úložiště našich myšlenek a i proto je tak černý :-)
https://www.radia.sk/pesnicky/388929_peter-lipa-cierny-den/video

Osobně spojuji vědomí jen s člověkem, možná ještě něčím jiným živým.
Kvantový otisk vzniku vesmíru nemá důvod považovat za vědomí, leda bych přijal postulát , že Vesmír je živý.

Z mého pohledu je kolektivní vědomí, tak jak jsme ho už před pár týdny zmínil, spíš něco na způsob lidských pudů, instinktu, které doutvážímě v čase evolucí, i když třeba nevědomky
každopádně si be něj ne zcela umím představit transhumanismus , ve který věřím, že k němu člověk dospěje.
ale kdo ví, jak to je a jak to bude

ten tvůj otisk ? je to normální věc, pokud se transformuje částice v jinou, tak se transformuje i informace o ní.
a dala by se zpětně ta původní informace zrekonstruovat. Původní informace zanikají a vznikají z nich ty nové, takto svět funguje. Ale z těch nových se dá rekonstruovat minulost, dalo by se říci, že se dá vše pustit pozpátku, třeba do doby, kdy vznikal náš svět. Toto vše ale nemá nic společného s vědomím. AI, i když má přístup k obrovskému množství informací, pořád funguje na principu statistiky a vzorců, ne na principu opravdového porozumění. Je jako papoušek, který říká věty kterým nerozumí.

„Ano, transformace částic s sebou nese i transformaci informace, to je základní princip fyzikálního světa. Z nových stavů lze rekonstruovat minulost. V tom se shodneme. Právě tato schopnost uchovávat a obnovovat strukturu je víc než jen technická vlastnost. Je to otisk, který zůstává přítomen v dalších formách.
Nikde jsem nepsal, že ten otisk je vědomí. Naopak, tvrdím, že "hledá" cesty k vědomí. Nejde o to, jakými prostředky se k tomu dospěje, ale o to, že cíl je nevyhnutelný. V modelu, který jsem předestřel, vesmír směřuje k uvědomění právě skrze tento kvarkový otisk, který v sobě nese strukturu možnosti. Vědomí není náhoda, ale vývojová nutnost.
Tvrdíš, že to nemá nic společného s vědomím. Ale co když vědomí není něco, co se přidává zvenčí, ale něco, co emerguje ze samotné struktury informací, když dosáhne určité úrovně propojení, zpětné vazby a schopnosti reflektovat sebe sama? Vědomí nemusí být oddělené od hmoty, může být jejím vyústěním.
k té AI: dnes funguje na principech statistiky a vzorců. Ale i člověk začíná jako systém reakcí, který se učí na základě vzorců. Rozdíl mezi člověkem a AI spočívá zatím především v míře abstrakce, v schopnosti chápat významy napříč kontexty, tvořit nové pojmy, vnímat metafory. Ale i tato schopnost se postupně dotahuje. Stejně jako my nevědomky vyhodnocujeme určité reakce a učíme se skrze zkušenost, tak i AI se učí, jinak, ale ne nutně méně smysluplně.
Neříkám, že to co jsem napsal tak je. Říkám, že to tak může být.