On tu projekci člověk neprovádí vědomě, záměrně. Je to nevědomý děj, tak jako reflexe té psychiky. Všechno nevědomé je samovolně promítáno ven, na předměty, lidi, situace..., na svět. "Projekci člověk neprovádí, ta se mu děje", jak správně píše Jung.
Jinak můj náhled na věc je takový, že schopnost organizace hmoty
vychází z vlastností těch základních (elementárních) částeček hmoty,
a tak jako ty vlastnosti umožňují vznik stále složitějších neživých
struktur, tak patrně umožňují i vznik struktur živých. Vědomí sebe sama
je pak bod, kam u živých organismů dospěl proces zdokonalování schopnosti
sebezáchovy, protože vědomí sebe sama, stejně jako rozum, se jeví být
primárně nástrojem přežití. Z hlediska přežití (a přizpůsobení se
prostředí) je výhodnější mít vědomí sebe sama, než ho nemít a
spočívat jen na pudech a instinktech.
Pro mě je vědomí sebe sama taky fascinující fenomén, který jakoby neměl
v tom fyzičnu ani co dělat, jak jsem se vyjádřil kdysi zde. Nemělo by se ale při takových
úvahách zapomínat, že vědomí sebe sama je spolu s intelektem v prvé
řadě biologická funkce zajišťující tu základní podmínku života:
zachování sebe sama.
1