Vnímám náboženství jako systém, který je spojený s bytostmi, ať už
nadlidskými, duchovními nebo jinými a s idoly, které slouží jako
prostředky uctívání. To, co se tvoří skrze napojení na tyto zdroje,
vnímám spíše jako rozjímání v rámci dané víry než jako skutečné
oproštění. Na konci se totiž člověk opět vrací k náboženskému
rámci.
Spiritualita, jak ji chápu já, není vázaná na žádný náboženský
symbol. Je to čistě vnitřní proces, který se rozvíjí individuálně, bez
potřeby vnějších opor. Co z něj vychází, je různorodé, osobní a ve
své podstatě rozvíjející, bez nutnosti návratu k nějaké konkrétní
víře.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
1
