čili okecání sám sebe :-))))
nedokážeš žít s vědomím, že něco nevíěš, tak tam prdneš boha.
mně nevadí, že něco nevím, a jsem duševně vyrovnaný i tak
ale zase namyšlený. jsi namyšlený na to jak jsi duševně vyrovnaný a jak to máš v paži. A to svědčí o tom že stavíš sám sebe do středu jako tvůrce. že ty sám ses takto vyvinul, že je to tvoje zasluha že ty za to můžeš a jsi sám sobě příčinou toho že jsi jaký jsi.
Naprosté nesmysly :-))))))))))))))))))
Já jsem se na uvedneém, že mne nerozhodí "nevědět", určitě zasloužil
tím, že jsme se snažil pochpit svět a člověka, a dospěl jsme k závěru,
že člověk přeci NEPOTŘEBUJE vědět všechno.
A že "nevím" je naprosto přirozenou součástí člověka.
V duchu tvého příspěvku bych naopak mohl tvrdit já, že se považuješ za něco víc, když bez důkazů tvrdíš, že bůh existuje. a protože si ho cpeš (ale tím pádem i druhým) kamkoli, kd ejen nevíš,a to jen proto, že neunášíš tíhu "nevědění"
takže žádné stavění do středu, žádný samovývin, zásluhy příčina : jen PROSTINKÉ poznání, že člověk k životu nepotřebuje vědět všechno.
Pouze člověk, který si neví rady sám se sebou si potřebuje svůj život a vše, co se děje v něma kolem něj, nějak vysvětlit tak, aby na tom nenesl "vinu / zásluhu"
já si myslím, že to označení "labilní", které tě zjevně tak rozrušilo, je na místě - když si člověk potřebuje namlouvat nějaké berličky, asi to není o jeho duševní/duchovní stabilitě