Křesťanství bylo v Řecku už dávno před Turky. Od 1. století ho šířili apoštolové, hlavně Pavel, kázal v Athénách, Korintu, Soluni a dalších městech. Když Osmané v roce 1453 dobyli Konstantinopol, víra tam byla víc jak tisíc let. Po odchodu Osmanů se řecká kultura začala obnovovat a velkou roli v tom sehráli právě atosané. Jejich stát si Osmané po staletí netroufli zrušit, respektovali jeho duchovní autoritu. A právě z Athosu vzešla obnova, která nebyla jen kulturní, ale i náboženská. Nejde o kritiku víry, ale o způsob, jak byla znovu začleněna do života společnosti, bez možnosti volby. Vzešla z nutnosti kulturní osvěty národa, s ní spojené.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
