Ano, myslím tu energii, kterou jsme dříve nevědomě vkládali do
projekcí, nejen že jsme něco promítali ven, ale zároveň jsme tím
vydávali kus sebe. Když to rozpoznáme, jako by se ten tok přesměroval
zpátky k nám. Ne že by se objevila nová energie, ale ta původní se
přestane ztrácet v iluzích. A pak ji můžeme použít jinak, třeba na ten
„vnitřní růst“ (nebo jak říkáš – vnitřní úpadek, když to zrovna
neklapne :-)).
Vlastně jsme jako usměrňovač a naše vnitřní já třídí, směruje,
přetváří. A když to nezvládáme, vybíjíme se jako kondenzátor,
nahromaděná energie vyletí ven v podobě výbuchu, frustrace nebo projekce.
Právě proto je důležité mít ten vnitřní obvod, který to dokáže
zpracovat nebo aspoň bezpečně odvést. To budou mít zas zdejší
elektrikáři svátek a to není pátek. Přejme jim to:-)
Nová profese. vnitřní elektroúdržbář nebo duševní
elektroinstalatér:-)