Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Každý symbol je zpravidla zjednodušeným znázorněním něčeho hlubšího. Mně osobně nevadí uctívání symbolů, to je jen formální akt, jde vždy o to, co mají zastupovat nebo vyjadřovat. Ten, kdo nosí křížek má asi jiný vztah ke světu jako ten, kdo měl na čepici rudou hvězdu nebo na rukávu pásku s hákovým křížem.
Co mě vadí je uctívání pozůstatků, kostí nebo lebky nošené v průvodu, popř. umístěné za sklem na viditelném místě. To platí třeba o sv. Václavovi. To se mi zdá morbidní. Jsou určitě lepší možnosti jak si připomenout jejich život a skutky.

Jo to taky považuju za přehnaný a nechutný.

Souhlasím s tím, že symboly mají svou sílu, ale jejich význam se často proměňuje. Třeba křížek na krku, dnes ho spousta lidí nosí spíš jako módní doplněk než jako výraz víry. Je to estetický prvek, stylový detail, který nemusí nutně odrážet duchovní přesvědčení.
S relikviemi to mám podobně. Chápu, že pro někoho mají hluboký význam, ale mně osobně připadá zvláštní, že se v civilizované společnosti stále uctívají fyzické pozůstatky. Vždyť běžně pohřbíváme zemřelé a církev to chápe jako důstojný projev úcty k člověku. Neměly by mít i relikvie právo na klidné uložení, místo aby byly vystaveny za sklem? Skutečná úcta by podle mě měla směřovat k tomu, co tito lidé představovali, jejich hodnotám, činům a odkazu.
Nechci tím nijak zpochybňovat něčí víru ani tradice, jen se zamýšlím nad tím, jak se úcta k člověku projevuje v různých podobách. Je to jen můj názor, a nikdo se jím nemusí řídit.

jak píšeš, kolikrát je to stylový detail. Pokud je za sklem nějaká relikvie, kterou oblékly do krásných vyšívaných šatiček se zlatem a kameny klarisky, pak je to detail stylový a také historický. Pak je otázka, zda něco co mělo svůj význam v 17. století jednoduše odnést do depozitáře nebo v kostele ponechat jako kuriositu. Osobně jsme za ponechání, jiný by ji třeba vyhodil. Je to také věcí vkusu, zda se dokážu povznést nad takovou věc nebo zda mě to tak bude dráždit že t tam nesnesu.

úplně stjný význam i osud mají různí vojáci či socialistický realismus na křižovatkách, podívné názvy ulic.... sneseme to nebo to musíme odstranit? Protože nás to dráždí... že je to nesprávné, že to tak nemá být etc...

Přejmenovávání jsem už také zmiňoval v souvislosti s tím jak jsi psala o křížích na vrcholech.

jo, Ondi mě smazal.

Ani jsem to nepostřehl. Budu se opakovat, to zobrazení a řazení příspěvků mi nevyhovuje. Pak mi někdo píše, že jsem nereagoval a já ani nevím, na co.

Všechny relikvie pozůstatky lidí bych pohřbil. Sv. Véclav má smůlu, co komu udělal, že s jeho lebkou manipulují a ani se ho nezeptají, zda se mu to líbí.
úchylka: Carlo Acutis (1991–2006), italský chlapec zemřelý na leukémii ve věku 15 let — církev uchovává a vystavuje relikvii jeho perikardia (obalu srdce). Relikvie byla vystavována v několika kostelech a byla součástí poutí.

Pokud jde o část lidského těla, důstojně bych ji pohřbil a uchovával bych si vzpomínku.

taky bych to tak udělala... ale chápu že to určitým způsobem zvyšuje atraktivitu místa. Lidé se na to ptají, kdo to je a proč tam leží etc. je to určitě morbidní. Kdyby se hlasovalo, nevím jak bych rozhodla.

našla jsem si k ostatkům světce vysvětlení
https://www.vira.cz/otazky/sveceni-oltare-a-ostatky-svatych.html

je to hodně tradici, o mučednictví a prvních křeťanech.

V prvních stoletích se eucharistie slavila nad hroby těch, kdo položili život za víru. Nešlo o "manipulaci" s ostatky, ale o vyjádření duchovní jednoty s mučedníky a víru ve vzkříšení.

tak to chápu. Proto se dávali ostatky i do oltáře, kde se slavila eucharisitie

Nechal bych je odpočívat v klidu a pokoji.

teď restaurovali nějakou kostnici, chtěl bych vidět jaká moc by památkáře donutila ji rozebrat a pohřbít.

Navštívil jsem několik takových míst a je to pro mě zbytečně, a teď mi promiň ten výraz, "teatrální". Pokud by tam byl hrob s ostatky, bylo by to k tomu zemřelému "citlivější."
Kdyby si mohl sám vybrat, myslím, že by nechtěl být někde takto vystavován.
Pokud by si mohla rozhodnout o tom, o se stane s tvým tělem po smrti, zvolila by si vitrínu a nebo hrob či kremaci?

Souhlasím s tebou, samozřejmě. Je to teatrální, morbidní. Ale nakonec to přitáhne hodně zájemců. Nechtla bych takhle skončit. Svoji roli to má v tom smyslu, že zvyšuje atraktivitu místa. Lidé se ptají, zajímají a tam kde by prošli bez povšimutí, najednou si pamatují. Nevíme co vše zaujme či podmítí lidského ducha.

Dnes pohřbívám maminku, bude to kremace.

Tak to je mi líto.

nemusí být, už nadešel její čas. Jen že kremace není žádný problém.

Přesto upřímnou soustrast, Ratko.

Upřímnou soustrast