Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

nič také nie je v Biblii...zavádzate!

Máš pravdu.
O nesmrtelné duši tam opravdu nic není.

abuka -- promin nechci otravovat --- myslis si, ze se muze vzrodit nova duse??

Duše (hebrejsky neʹfeš) je prostě a jednoduše živý tvor, ať člověk nebo zvíře, případně život.
Tedy s každým zrozením člověka nebo zvířete vzniká duše.
Ty se ale asi ptáš na stav po smrti.
Vzkříšením nevzniká nová duše, ale jedná se vlastně o znovustvoření původního jedince. Bůh má k tomu všechny potřebné informace ve své paměti.
Samozřejmě se to týká pouze člověka. Pejskové a kanárci vzkříšeni nebudou.

abuka -- dik stimto souhlasim co jsi napsal. Takze - kdyz clovek zemre umira snim i jeho duse -- ikdyz se otom v Bibli nepise. Kdyby byla duse nesmrtelna a rodila by se porad nova --- tak mame na zemi - predusovano
Nebo existuje jeste duse cloveka jinde nez na zemi??

Samozřejmě se to týká pouze člověka. Pejskové a kanárci vzkříšeni nebudou.

Kde se o tom dočtu??

Z hmotného světa byl jedině člověk stvořen k Božímu obrazu, tedy k věčnému životu.
Kvůli neposlušnosti člověka byl spuštěn náhradní program, o kterém je celá Bible.
V jeho závěru po ukončení Kristovy tisícileté vlády se naplní původní Boží plán z 1. Mojžíšovy 1:28.

Myslel jsem konkrétně pasáž, že živočichové nemají duši a v novem Babylonu/v Nebi/v Ráji nebudou vzkříšena.

Podle Bible zvířata JSOU duše.
Vzkříšení se ale týká pouze lidí, protože pouze člověku byl slíben věčný život.
Člověk JE duše, neboli živý tvor, po smrti není nic, neexistuje.
Po vzkříšení opět BUDE duše, neboli živý tvor.

Zvíře je taky živý tvor a většina s čistší duší, než člověk. Zvířata jsou myslící tvory.
A že to není v Bibli?
Kolik věcí v Bibli není a při tom existují.

Jistě, zvíře je živý tvor neboli duše.
Myšlení zvířat je stále zkoumáno, ale jeho úroveň je obtížně měřitelná kritérii stanovenými promyšlení lidské, které je kvalitativně odlišné.
Podstatné je, že zvířata nebyla v žádném ohledu stvořena k Božímu obrazu a nebyl jim určen/slíben věčný život.

Bible není všezahrnující encyklopedie, obsahuje pouze informace o Bohu a jeho plánu v rozsahu, který je pro člověka užitečný a koneckonců i pochopitelný.

To, že nejsou/nebyli stvořeni k obrazu Boha, neznamená, že nemůžou být vzkříšeni v "Ráji".

toto tvrzení není opět pravdivé:
Římanům 8:19–22
Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů.
Neboť tvorstvo bylo poddáno marnosti – ne ze své vůle, nýbrž kvůli tomu, kdo je poddal – ale s nadějí,
že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z poroby zániku do svobody a slávy Božích dětí.
Víme přece, že celé tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu.
Výklad:
Pavel zde mluví o tvorstvu (řecky ktisis = všechno stvořené, nejen lidé).
Tvorstvo spolu s lidmi očekává vykoupení.
Až se Boží děti (lidé) oslaví, bude i celé stvoření osvobozeno z poroby zániku – tedy obnoveno.

Ano, ten výraz obecně znamená stvoření nebo tvorstvo.
Ale pouze člověk "toužebně vyhlíží".

Takže ty tam nevidíš :
Ř 8:19
Vždyť tvorstvo v očekávání touží ...........
Zajímavé.

omyl: Zjevení je apokalyptická literatura, plná symbolů, čísel, obrazů, vizí.
Stejně jako čísla 7, 12, 144 000, 10 nebo barvy a zvířata, i „1000 let“ je v tomto typu textu symbolické číslo.
V apokalyptice číslo 1000 znamená „úplnost“, „plnost času“ nebo „dlouhou dobu určenou Bohem“.
Např.:
U Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den. (2 Petr 3,8)
Neznamená to tedy 1000 kalendářních let.

V intencích její(duše) existence se přece rodí v momentě spojením vajíčka a spermie.

dušu nie je možné zabiť, ale je možné ju zahubiť (Mt 10, 28)...

Ve smyslu oddělení od Boha.

Vždy je důležitý kontext.
V této pasáži je řečeno, že lidé mohou zabít tělo, tedy zničit přítomný život člověka.
Bůh může zahubit i duši tím, že skončí v gehenně, neboli v definitivní smrti bez naděje na vzkříšení.

Mat 10:
28 Nijak se nebojte těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; spíše se bojte toho, jenž může zahubit v pekle duši i tělo.

Zahubit : Význam slova: zahubit je synonymum pro zabít nebo zničit. Používá se v případě, kdy něco nebo někoho úplně zničíme nebo usmrtíme. Je to velmi silné slovo, které vyjadřuje konečnost a nenávratnost.

Takže zase jen zavádíš a fabuluješ.

Možná je tam kus vlastního názoru, bez něj by nebylo pokroku.

Platón tvrdil, že duše je věčná, přechází z těla do těla a že tělo je jen její "dočasné vězení“. Duše je nositelkou pravého poznání, které si nese z říše idejí, ale tělo ji svádí k zapomnění a smyslovému klamu. Přesto právě skrze tělo může duše usilovat o návrat k pravdě, rozumem, láskou.
Tuhle představu o touze duše po spojení si dovolím přirovnat k obrazu, který se objevuje v křesťanské mystice, například u svatého Jana od Kříže. Ve své poezii popisuje vztah duše a Krista jazykem milostné lásky, inspirovaným biblickou Písní písní. Duše v těle touží po sjednocení s Božským Milencem, podobně jako nevěsta touží po ženichovi. Nejde o tělesný vztah, ale o hluboké duchovní splynutí. O návrat k původu, o naplnění lásky, která přesahuje vše pozemské. Vyjadřuje vnitřní stesk po úplnosti, po tom, co je pravdivé, čisté a věčné.
Jaký má smysl takový proces ztráty a hledání? Proč duše zapomíná, aby znovu toužila? Proč se vzdaluje, aby se mohla vrátit? A na to už se neptám jen tebe, ale i ostatních:-)

Mrkni - - jsem ten ostatni -- co si myslis? Ridi rozhodnuti posmrtni duze nekdo jiny -- nebo tak cini sama??
Otazka--- podle toho co pises.

Kdybych věděl, odpovím:-)
Záleží na tom, koho se ptáš a podle jeho víry dostaneš odpověď.
Hledám a proto se mohu jen zamýšlet a domnívat:-)

Na jedno kliknutí Odeslat poruším svoje předsevzetí, když je tu zatím navíc bezpečno.

Bez nenávisti není lásky
Bez ztráty a zapomnění není toužení a získání
Bez odchodu se nelze vrátit

Napsáno již mnohokrát.