Žádat důkaz Boha je z pohledu víry absurdní, protože víra nestojí na
důkazu, ale na důvěře.
Z pohledu ateisty je to naopak nezbytné, protože tvrzení o existenci
čehokoli by mělo být podloženo důkazem.
A co si z toho mám odnést já? Nejsem ani jedno:-)
Příčina toho, proč řeky a moře přijímají úctu stovek horských
potoků, spočívá v tom, že leží pod nimi. Tímto způsobem tedy mohou
vládnout horským potokům. A tak moudrý člověk, který chce být nad
druhými, se ponižuje. A aby se dostal před ně, staví se za ně, tak, že
ačkoli stojí nad nimi, nepociťují jeho váhu, a i když stojí před nimi,
nechápou to jako nespravedlnost.
To říká Lao-c’. A já se v tom nacházím. Nechci stát na vrcholu a
ukazovat směr. Chci být nízko, naslouchat, přijímat, a tím se snažit
pochopit, nepotřebuji se přít o pravdu, protože pravda je relativní:-)
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
