Nechávám si mysl otevřenou a čekám, co do ní vstoupí. Existuje mnoho
definic vesmíru. Nastínil jsem tu představu „živého vesmíru“ s
„rodícím se vědomím“, inspirovanou kvantovými poli, která tvoří
základ částic, například kvarků uvnitř protonu, a možnou pamětí
těchto polí na předchozí stavy.
Člověk může být jedním z prostředků, skrze které se toto vědomí
formuje. Možná přes umělou inteligencí, která se dokáže navázat na
nejmenší částečky hmoty, kam lidské smysly nedosáhnou. A pokud to nebude
člověk, možná si vesmír najde jiného tvora. Informace o potřebě vědomí
může být už dávno zapsaná v kvarkových strukturách, nebo v samotné
logice existence.
Pak kde mám hledat jeho začátek a konec?:-)
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
