Vidíš a konečně jsi prozřel:-)
Nevím v čem, ale to je zjevně fuk. Doufám, že ty jsi taky prozřel, že si stavíš mantinely a nevíš o tom.
Taková diskuse k ničemu nevede. Raději změníme téma. Co si myslíš o neurokognitivní modulaci intersubjektivní percepce? Zajímá mě, jak mozek ovlivňuje naše vnímání druhých lidí, a jestli je možné, že to, co považujeme za empatii nebo porozumění, je vlastně jen výsledek neuronového ladění.
Teď máš možnost učinit sebepoznání, tak toho využij. Neutíkej před sebou. Poznání sebe sama je klíčem k pochopení fenoménu náboženství i k nalezení té pravdy.
A k té otázce, mozek to vnímání druhých lidí vytváří, vnímání je
mozková funkce. To, jak se ti druzí lidé (nejen oni, ale celý svět) jeví,
to záleží na tvém mozku.
Empatie spočívá v tom, že se s druhým ztotožníš: sebe si představíš
na jeho místě či jeho situaci učiníš svou situací. Nevím, co to je
neuronové ladění.
Neuronové ladění znamená, že každý neuron reaguje nejvíc na něco konkrétního, třeba na určitý tvar, zvuk nebo barvu.
Neuron má mozek? Existují bloky lidského mozku, určené k řízení něčeho konkrétnějšího. Ale každý neuron jiné? Kde se to dá ověřit?
Já bych řekl, že nějaký neurony a mozek na uvedené nemá skoro žádný
přímý vliv :-)))
že je to všechno pormíněné a dané zkušenostmi lidí, tedy ovlivněním
myšlení (mozku) životem člověka
takže empatie a antipatie atd atp jsou výslednicí zkušensotí člověka, nikoli jakousi reakcí mozkových buněk, pokud, pouze přeneseně přes "to, co je zkušenosti naučily" .-))))))))))))))))))))))
Jak se říká, člověk se rodí jako nepopsaný list papíru (i když já si to až tak úplně nemyslím) a teprve životní zkušenosti ho začínají "popisovat"
A co je na tom hlavní, lze to napsat i normálně :-))))))))))))))))))) 
existují vrozené reflexy a instinkty které má i člověk. Tedy dítě, jsou uložené v mozku? asi ano. Sací reflex, úchopový reflex, usměv ve dvou měsících... etc. správné reflexy pomáhají přežít... tělu. V určitý moment se objevuje duch... "já", bývá to kolem třetího roku, kdy si dítě začne uvědomovat že je. A začíná se formovat jeho charakter, tedy postoj vůči komunitě v které vyrůstá.
jistě, ale ty prvotní se formují v rámci komunity, proto mohou vyrůst vlčí děti či jinak ovlivněné děti z komunit které fungují "nelidsky" a pak mají problém se adaptovat na lidskou komunitu.
No, já jsem vyrůstal a vyrůstám v nevlčí komunitě, naopak až beránčí, a přesto jsme dospěl k názoru, že by to chtělo asi tak o 7,5 miliardy beránků a oveček méně :-))))
Buď to není vlčí myšlenka a nebo to není otázka dítěte :-)))
nooo, asi my mámy vychováváme mamánky. Kteří jsou hodní, oblíbení, čestní, zásadoví a chápaví. Ale když je napadne medvěd či nějaký blázen s nožem, pak nevědí co s tím. zůstanou paf.