„Nevím jaké jsou ty cesty mimo ty mantinely... pokud vím že mimo Boha je prázdno…“
Jenže ty to nevíš, ty tomu jen věříš.
„Nevím jaké jsou ty cesty mimo ty mantinely... pokud vím že mimo Boha je prázdno…“
Jenže ty to nevíš, ty tomu jen věříš.
I když mám vlastní zkušenost? Tedy zažila jsem to 50 let mého života?
No ale tys psala, žes žila v mantinelech deprsí, úskostných stavů
ap.
čili tys jen vyměnila mantinely, ale stěžejní je, že tyhle "zkušenosti"
se týkají jen tebe, většina lidí je nemá.
depresí ne :-) měla jsem úzkosti ze života a s tím spojené neurotické projevy. I když jsem byla vždy statečná a nedala to na sobě znát, uvnitř jsme byla jak stažený králík.
No čili tobě pak pomohla úlitba bohu, protože ti poskytla naději.
Ale takový svět mimo mantinely víry není, to byl tvůj osobní, vnitřní
svět.
myslíš, že kdyby ses do toho světa mimo mantinely víry dneska vrátila, že by se ti vše uvedené také vrátilo?
Můj táta co by stavební dozor na stavbách uviděl mezi stavebním materiálem ježka který došel do ůzké uličky a nemohl se v ní otočit a vrátit se a tak tam zahynul, přišel domů docela vyděšený že v tom uviděl až jakousi apokalipsu života, zoufalství a beznaděj.
Když jsi se 50 let cítila nemocná a doktoři ti nepomohli, tak ti pomohli faráři. Důležitý je výsledek a k němu vedou různé cesty, ale stává se, že ji také někdo nenajde. Jsou lidé, kteří se "léčí" alkoholem a jinými drogami (psychofarmaky).
Tet jsem si uvědomila že vyrůstala v ateistické rodině a uměla to posoudit že tak jak to bylo u nich doma to přeci jenom až takové to nechtěla.
Divila by ses, kolik studentů v testech nejdřív označí správnou odpověď, ale pak ji škrtnou a označí špatnou…