,
Ondi
Ta představa je skutečná.
To představované ale skutečné být nemusí.
Nechápu, co je na tom složitého k pochopení :-))))))))))))))
"Nemusí ta představa jen odpovídat vnější skutečnosti, pokud je s ní ztotožňována (pak říkáme, že není pravdivá)."
prostě je to lež a cesta lži a nikoli pravdy :-))))
no to tu celou dobu píšeme :-)))))))))))))
Představované je samotná ta představa. Představa vzniká tehdy, když si něco představuješ. Takže to představované je skutečností, když je to reálný činitel. Chce to víc abstraktního myšlení.
Chce to víc rozumu. Já si svět nepředstavuju, já ho beru jaký je ve své realitě :-))))))))))))))))))))
Psychoblábolení umím taky, ale jen když je na to prostor, místo a čas :-)))))))))
PS : btw. touto svojí "logikou" nám teda tvrdíš, že když si někdo
představuje vodníka, tak je vodník skutečný?
Abstraktní myšlení je skutečné myšlení, myšlení o skutečnostech?
Ano, vodník je skutečný, poněvadž je reálným činitelem. Jestliže ten
vodník vyvolává strach, tak pak o něm nelze tvrdit, že neexistuje. V té
hlavě je stejně reálný, jako je reálný na jevišti při hře Rusalky.
Všechny naše touhy, ambice, životní cíle, obavy, bloky... jsou reálně
existující činitelé.
Kristepane ........................
touhy, ambice, životní cíle, strachy, bloky - skutečné jsou. ale nikoli jejich důvody. ty mohou být neexistující, jen smyšlené, vylhané - tedy neexistující.
Ale je dobř, že už víme, že nejen Bůh ale i Vodník jsou skuteční :-))))))))))))))))))))))))))))))
